Stalo se bezmála mantrou opakovat, že nejbližší volby budou nejzapeklitější ze všech a že odhadnout jejich výsledky je nad lidské síly. Pro ty komunální a senátní, které nás čekají za dva měsíce a kousek, to ale platí naprosto spolehlivě. A to přesto, že z průzkumů překvapivě vychází, že po návratu do Stromovky by ODS, ať už samotná nebo s konzervativními partnery měla ovládnout Prahu a Brno. Opoziční ano by mělo bodovat v Ostravě a dalších lidnatých aglomeracích na Moravě a napětí by do poslední chvíle mělo panovat například Plzně. Velká města v prosperujících regionech volí tradičně doprava, ale tam, kde se šíří sociální problémy, sílí jak demokratická opozice, tak nejrůznější extrémní subjekty. Černým koněm už několika voleb by byli vyhlášeni Starostové a nezávislí. Letos má ale tento kůň i takové problémy, až mu mnozí věští, že po nejbližším prohraném dostihu půjde do salámu. Úspěch stan začal v nejmenších obcích, pak následovala středně velká města a poslední dobou hnutí dalo i na ta největší. Právě v nich se ale nejvíc odráží celostátní politická témata, včetně kauz a afér. Těch mají starostové na rozdávání, omílají s jejich kmotři, sponzoři i kšeftující členové. Pokud doufali, že si mohou být jisti aspoň středně velkými městy například v Rakušanově středních Čechách. Zchladila je studená sprška v podobě nevymáchaných úst starosty Poděbrad Jaroslava Červinky. Ani po letech se nedokázal čelem postavit ke svému nevhodnému vtipkování, zda střílet psy nebo Romy. Styl, na nějž jsme byli dosud zvyklí u ikon krajní pravice ke svobodomyslnému středovému hnutí nesedí. Přesto chvíli trvalo, než špičky stran usoudili, že i v tomto případě je nutné vyvodit politickou odpovědnost. Jenže Červenka se raději rozhodl obětovat partajní kariéru než kandidaturu ve volbách. A lidé, s nimiž původně sdílel soupisku, stan, se postavili za něj. Rakušanovo hnutí tak může přijít o cennou kótu, aniž by se na ní proháněly nějací mafiáni. Pouze se ukázalo, že žoviální starosta nedocenil roli politika, od něhož se neočekává ani hantýrka čtvrté cenové, ani omotávání z jedné části elektorátu za cenu výsměchu druhé. Od politiků je vyžadováno, aby byly celistvými osobnostmi a neaspirovali na opakování školních hodin občanské nauky. Ostatně starosta tu není od vyprávění anekdot, po němž si hospodští štamgasti řeknou, že je to zábavný borec. Ale od řešení problémů, třeba i těch v rámci soužití většinové populace s menšinami. Poděbradský příběh ukazuje, co všechno se může před volbami a během nich semlít. Z podobného soudku je také odstoupení advokátky a někdejší radní Prahy pět Naděždy pro děčínské z kandidátky spolu, na níž je coby dvojka šéf pražské TOP 09 Jiří Pospíšil. Dvě čínské, ale i šéfka TOPky Markétě Pekarové Adamové vadí Pospíšilova nechuť převzít odpovědnost za letitou spolupráci s Jiřím Fremrem, jenž si nadstandardní rozuměl s lobbistou Michalem Redlem. Za normálních okolností by se dalo odhadnout, že pro malé strany mohou být letošní volby hotovým očistcem. Jim, že my ani nevíme, co zkomplikuje kampaní těm velkým v létě. Ti z nás, co na to mají, házejí průšvihy za hlavu a míří načerpat síly za hranice všedních dnů. Po návratu ale může nabobtnat frustrace, stále vyšší inflace a drahota, hrozba studené zimy bez plynu, pokračování uprchlické vlny s Putinem plundrované Ukrajiny i další trable s COVIDem. V takové situaci budou ve svém živlu nejrůznější dezinformátoři, populisté a nahnědlý radikálové, kteří nevynechají příležitost demokratickou politiku očernit a zpochybnit. I to se na komunálních a senátních výsledcích odrazí. Nevíme sice na jak velké, ale na nepříjemné dusno se každopádně připravme.