Máme novou Evropskou komisi. Definitivně ji nedávno schválili europoslanci ve Štrasburku, což popravdě řečeno není nic nečekaného. Jenže to, kdo pro ni hlasoval, vyvolává otázky, jakou politiku bude nová Evropská komise vlastně moc dělat. Nehlasovali totiž pro ni všichni evropští lidovci a evropští socialisté, kteří jako politické frakce měly spolu s liberály komisi zajišťovat. Podporu z politického středu naopak komise podpořila podstatná část pravičáků z frakce evropští konzervativci a reformisté a skoro polovina levicové frakce zelených. Tak naprosto ideologicky protichůdné skupiny, které se rozhodně neshodnou třeba na tom, co je nutné udělat pro ochranu klimatu nebo jak zacházet s uprchlíky. Komise tak má sice širokou, nicméně roztříštěno podporu a bude muset pro své jednotlivé návrhy hledat různé koalice tu pravicovou od lidovců po reformisty, tu levicovou od liberálů přes socialisty až po zelené. Z toho ale nemůže vyjít nějaká koherentní politika. Bude to takové chvíli jsem chvíli. Ta. Je otázkou, zda se v tom případě staronové šéfce komise Ursuly von der Leyenové podaří změnit Evropu tak, jak chce, že změny chce, ukazují tři odborné analýzy, které si nechal připravit a kterých prý chce využít pro práci své komise. Jde o zprávu bývalého italského premiéra Enrica lety o tom, že potřeba prohloubení společného evropského trhu. Zprávu bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, jak je potřeba posílit evropskou konkurenceschopnost. Konečně do třetice zprávu bývalého finského premiéra Soulu jeho ministerstvo o tom, jak posílit bezpečnost unie. Něco z navrhovaných opatření podpoří levice, něco pravice, ale jako celek se zřejmě nepodaří prosadit nic. Projít by mohl nejspíš některé kroky k posílení vnitřního trhu a možná nějaká opatření týkající se bezpečnosti. Ty ostatní mohou vypnout i spotřeby, pomáhat dál Ukrajině a čelit agresivnímu Rusku. Tedy s politiky, kterou podporuje většina europoslanců i evropských vlád. Zda to bude stačit na to, aby unie zůstala silným hráčem v ekonomicky i politicky nejistých časech to není zdaleka jisté. Určitou útěchou nám ale může být to, že super úspěšné evropské projekty typu jednotného trhu historicky vznikly také cestou náhody a kompromisů. V okamžiku neprošly jiné ambicióznější plány.