Názory a argumenty
Martin Fendrych: V Česku máme 12,4 tisíc firem s 40procentním ruským vlastnictvím, nejvíc v Unii
Názory a argumenty
Plus
Loni v prosinci přijala Evropská unie 12. balíček sankcí směřovaných na Rusko. Stejně jako u předcházejícího balíčku, bylo cílem především eliminovat riziko obcházení sankcí EU. A některá opatření měla také zpřísňující, přitvrzující charakter.
Martin Fendrych
Přepis epizody
-
Loni v prosinci přijala EU 12. balíček sankcí směřovaných na Rusko. Stejně jako u předcházejícího balíčku bylo cílem především eliminovat riziko obcházení sankcí EU a některá opatření měla také zpřísňující přitvrzující charakter. Jeden z bodů 12 toho balíčku, jak ho zveřejnil český finanční analytický úřad, zavedl nová pravidla pro unijní úvěrové a finanční instituce. Ty musejí od letošního července podávat zprávy o převodech financí mimo unii subjekty usazenými v EU nebo specifickými subjekty usazenými v Rusku. Server o to Capitals uvádí, že kupříkladu banky jsou povinny úřadům hlásit všechny převody z unie do třetích zemí, pokud přesáhnou 100000 eur, tedy dvě a půl milionu korun, a pokud je provádějí společnosti, ve kterých ruské právnické nebo fyzické osoby drží více než 40 % kapitálu. Týká se to všech typů převodů, které provádějí zmíněné společnosti s ruským vlastníkem a které opouštějí jurisdikci členských států. Až dosud panovala představa, že sankcionovaná osoba firmu kontroluje tehdy, pokud ovládá více než polovinu jejího kapitálu. Nově ale stačí, aby vlastnila jen 40 %. Podobné pravidlo platí ve Spojených státech, kde ho zavedl Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv amerického ministerstva financí. Přísnější pravidla, která zavedl 12. sankční balíček, si vynutil fakt, že chtivost a hamižnost firem je obrovská. Je jim lhostejné, co se na Ukrajině děje, a stejně se snaží sankce obcházet. Bohužel se jim to daří a ruskou válku podporují. Pozoruhodnou roli v tom hraje ČR. V celé EU letos v červenci působilo asi 45000 firem, ve kterých měli více než čtyřicetiprocentní podíl přímo či nepřímo ruské společnosti nebo lidé s dvojím občanstvím. A teď zbystřeme pozornost. 12400 jich bylo zaregistrováno v ČR. Více než čtvrtina a nejvíc ze všech zemí sedmadvacítky. Za námi zůstalo Bulharsko 9500, Německo 4200, Lotyšsko 3300 atd. napsal to polský deník Rzeczpospolita, který vychází z údajů ratingové agentury Moody's. Často se píše o tom, že nejvíce proruskou politiku dělalo i po anexi Krymu Německo. Ukazuje se ale, že u nás měli rádi nejen ruské tajné služby. Viz třeba výbuch ve Vrběticích, který zorganizovala ruská tajná vojenská služba GRU, ale i nejrůznější firmy napojené na Rusko. Byla to doba zemanovské, doba, kdy prezident Zeman otevíral Putinovy náruče a Rusové se u nás logicky cítili bezpečně a sebejistě. I tak je ale číslo 12400 firem se 40 procentní ruskou účastí na tak malou zemi ohromující. Ukazuje se jeden zvláštní paradox. Současná česká vláda stojí jasně a bezpochyby na straně napadené Ukrajiny. To je to, co je vidět navrch. A pak je to, co není vidět. To dole navrch, huj, dole, fuj. Zároveň se ukazuje, jak důležitá je role EU. Stále hledá cesty, jak agresivní Rusko oslabit. Hledá je i proti 1000 firem u nás usazeným.