Od sametové revoluce uběhlo 35 let. Pořád je to milník. Významné výročí. Jako účastník odporu proti komunistickému režimu a mimo jiné i demonstrace 17. listopadu 1989. Jezdím každý rok před výročím na debaty do škol. Někteří učitelé, hlavně ti starší, si myslí, že je nutné žákům předat zprávu o tom, jaký byl komunismus či socialismus a jak jsme prožívali pád totality, aby se žáci poučili. Letos jsem byl v jedné mimopražské škole a mluvil tam s dětmi ze sedmých a osmých tříd. Byly ochotné poslouchat, a taky se ptali. Nejvíce zajímalo, kolik jsem bral jako topič a kolik peněz by to asi dělalo dneska, kolik stálo pivo a jestli jsme směli jezdit do zahraničí. Taky chtěli vědět, co před revolucí nebylo k dostání, čeho bylo málo. Když jsem řekl, že málo bylo hlavně svobody. Chtěli vědět, jakých věcí bylo málo, že se mohli stát i fronty na toaletní papír, je zjevně překvapilo víc než nedostatek svobody. Jak jsem tam stál a odpovídal, došlo mi, jak nepřenositelná a vlastně i nepředvídatelná je má totalitní zkušenost. Tyto děti se narodily do úplně jiného světa a většinou zřejmě rodičům z rodin, které za komunistů užili dost podobně jako žijí dneska. Minulému režimu se zdrcující většinou nevzpouzeli. Změnu v roce 1989 vzali jako šanci, že se brzy budeme mít stejně dobře jako západní Němci. Že budeme mít taky bavoráky a Mercedesy. To se tak úplně nenaplnilo. Těžko dětem předáte euforický pocit z toho, že ten dusivý člověku nepřátelský režim najednou skončilo. Těžko předáte tu úlevu, že vám najednou nehrozí vazba a kriminál jenom za to, že říkáte, co si myslíte. Máte před sebou generaci, která těžko pochopí i tak banální věci, jako byl samizdat, rozšiřování zakázaných novin, knih informací, elpíček. Oni mají mobily a v nich dostupné všechny možné sociální sítě, kde mohou ve vteřině sdílet cokoliv. Až budou větší a půjdou demonstrovat, svolají se přes TikTok, Instagram nebo jinou síť. Pokud tedy půjdou za něco demonstrovat, xerox a sítotisk je pro ně něco jako knihtisk Johanna Guttenberga. Hudbu jakoukoli hudbu najdou třeba na Spotify, filmy na streamovacích službách jako Netflix, Disney +, HBO, Max, Sky showtime a dalších. Jsou obklopeni a zasypání 1000 možností. Jiný svět, zásadně jiný svět než ten před rokem 1989, ale jedno má společné pořád jde o svobodu. Když ji máte, je tak samozřejmá jako voda pro rybu. Když ji nemáte, ryba leží na suchu a lapá po dechu. Moje babička vyprávěla o tom, s jakým nadšením slavila založení republiky v roce 918. Máma vyprávěla, jak úžasní byl pocit osvobození po druhé světové válce, a taky vzpomínala na roky 1967 a 968, na uvolnění za minulého režimu. Moje generace slaví listopad 989. Musíme si tím zřejmě procházet znovu a znovu opakovat ztrácení a nacházení svobody. Je dost možné, že si tím budou muset projít i dnešní děti ze sedmých a osmých tříd. Může se stát, že svobodu, která je pro ně naprosto samozřejmá, ztratí a bude jim chybět. Budou znovu hledat.