Názory a argumenty
Matěj Schneider: Trumpův týden začal „pojídáním psů“ a končil dalším neúspěšným atentátem
Názory a argumenty
Plus
Spojené státy za sebou mají další divoký týden. Začal první televizní debatou mezi Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem. Skončil už druhým neúspěšným atentátem na Trumpa. Stále přitom platí, že i takto dramatické události, jako je pokus o ukončení života jednoho z kandidátů, mají na volební výhledy v úhrnu dost minimální dopad.
Matěj Schneider
Přepis epizody
-
Spojené státy za sebou mají další divoký týden. Začal první televizní debatou mezi Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem. Skončil už druhým neúspěšným atentátem na Trumpa. Stále přitom platí, že i takto dramatické události, jako je pokus o ukončení života jednoho z kandidátů, mají na volební výhledy v úhrnu dost minimální dopad. Začněme tím jednoznačnějším. Na debatu mezi Trumpem a Harrisovou bylo upíráno hodně pozornosti. Není divu. Předchozí debata ještě mezi Trumpem a úřadujícím Joem Bidenem na začátku léta spustila dominový efekt, který vedl až k Bidenově bezprecedentnímu stažení kandidatury. Když ho pak Harrisová nahradila, Američané začali v průzkumech uvádět, že by potřebovali vědět více o jejich politických postojích. Jakkoliv se ale po Bidenově tragickém výkonu může zdát, že debaty mají na kampaně kandidátů velký efekt. Pravdou je, že běžně je jejich dopad marginální, reálně debaty spíše slouží komentátorům k ilustraci už před nimi probíhajících proměn kampaně, které jsou jinak hůře uchopitelné. Kamale Harrisové šlo v debatě o jediné, a to sice neselhat. Po jejích nepřesvědčivých výsledcích v primárkách před minulými prezidentskými volbami a přinejmenším a rozpačitém výkonu v úřadu viceprezidentky. To byl scénář, kterého se bylo na místě obávat. Tyto největší strachy ale Harrisová zahnala. Naopak se jí podařilo během debaty několikrát vlákat Trumpa do takové pasti, že z něj začaly padat nesmysly o migrantech podílejících domácí mazlíčky, ze kterých si teď utahuje půlka internetu. To, že se Harrisové podařilo vyvarovat pro demokraty nejděsivějšímu scénáři, ale neznamená, že by debata něco v základu změnila na tom, že listopadové volby budou nejspíše opět dramaticky velmi těsné. O druhé podstatné události z minulého týdne, už druhém neúspěšném pokusu o atentát na Trumpa, toho v tuto chvíli nejde říct mnoho příliš jednoznačného. Americké úřady zadrželi osmapadesátiletého muže, který se měl chtít pokusit zabít Trumpa během jeho nedělního hraní golfu na Floridě. Mediální agentury jako Reuters tuto chvíli ještě píší, že se jim identitu útočníka nepodařilo nezávisle potvrdit. Po sociálních sítích už ale teď lítají údajné profily a posty zmíněného muže. Pokud jsou pravé, o čemž je do definitivního potvrzení nutné pochybovat. Šlo o velmi politicky aktivního muže, jehož nejvýraznější charakteristikou byl velký až fanatický zápal pro podporu Ukrajiny v obraně proti ruské invazi. Těžko se to věří, ale ani první letošní pokus o atentát na Trumpa neměl na předvolební průzkumy velký vliv. Trumpovy podporovatele si v uplynulých týdnech vcelku právem stěžovali, že je neuvěřitelné, že i tak dramatická událost rychle zapadla v tzv. pěně dní. V takové situaci se nelze divit, že s veřejným míněním moc nepohnou ve srovnání tak nudné události, jako jsou televizní debaty. Z takového pohledu lze jen stěží očekávat, že druhý neúspěšný atentát bude mít na preferenci kandidátů vliv větší. Jinou věcí je ale americká veřejná debata. A v té lítaly divoká falešná tvrzení o jedení psů už na začátku minulého týdne. Údajný pro ukrajinský atentátník to vše může jenom zhoršit.