Když se řekne vládní krize, myslí vážně tím situace nelehko řešitelná. Nejčastěji vznikla odchodem jedné z koaličních stran, což, pokud se premiér nechce vydat napospas předčasným volbám, vyžaduje buď najít jiného partnera k udržení většiny, nebo se pustit do riskantní menšinové vlády. Oba případy jsme v historii samostatné republiky zažili, ale spíš netypické. Na podzim 97 odešli z vlády lidovci poté, co naplno propukla sponzorská aféra ODS a její předseda a zároveň premiér Klaus na to takřka nereagoval. Tím vláda v podstatě padla. KDU nebylo kým nahradit. Klause ještě pár hodin po lidoveckém rozhodnutí vyzvali k rezignaci dva ministři jeho strany Pilip a Ruml, ale to už bylo vlastně druhotné a šlo o vnitrostranické pnutí, vedoucí pak k následnému odštěpení části ODS a vzniku US. No a zhruba půl roku na to se Miloš Zeman ujal šéfování menšinové vlády ČSSD, jenomže betonově jištěn opoziční smlouvou, takže oni z dobrodružného nešlo. Současnou vládní šlamastiku označovat termínem krize sice můžeme, ale skutečné drama to pro premiéra Fialu není. Pirátské fórum v pondělí večer potvrdil naprostou většinou úmysl odejít z vlády po odvolání předsedy Ivana Bartoše z postu ministra a vicepremiéra. Koalice ale má pořád pohodlných 104 hlasů ve sněmovně. V základech se netřese. Zbývá tedy otázka, co se třemi vládními křesly po pirátech, která se ale podstatně smrskává, neboť post ministerstva pro legislativu doposud zastávat m. Michalem Šalomounem se zbývající čtyři koaliční strany rozhodly pro zbytek funkčního období neobsadit a odbor zahraničních věcí zůstane skoro určitě vést Jan Lipavský, který Piráty po jejich rozhodnutí už opustil a jeho zase míní ve funkci udržet premiér, prezident. No a vlastně celá vládní čtyřka. Takže už jen Babišovo dědictví. Resort místního rozvoje, když jemu samotnému na míru ještě přišitá digitalizace už je v rukou ministra dopravy Kupky. Logické by se zdálo, aby m. M. R. Připadlo starostům, kteří přece šli před třemi roky do voleb společně s Piráty. Jenomže rozdělení resortů je jasně dané koaliční smlouvou, a jelikož ta odchodem Pirátů ztrácí platnost, bude třeba asi sepsat novou. Nicméně se zdá, že cosi jako nárok starostů premiér chápe a o prozatím je řízený resort šéfem lidovců a ministrem práce Jurečkou se nějak moc neberou ani ostatní vládní subjekty. Není proto po výsledcích trojích letošních volbách ani vhodná chvíle. Zbývá dodat, že starostů se týká i výměna ministra průmyslu Síkely vířícího do Evropské komise za navrhovaného Lukáše Vlčka 100 rostovskou dvojkou po předsedovi Rakušanovi. A že cosi jako menší rekonstrukci vlády by asi premiér rád provedl naráz. Síkela je údajně připraven vládu opustit. Kdykoli doladit je tudíž třeba jen otázku Bartošova ministerstva. Tomu budou určitě předcházet ještě nějaká rokování, ale hádat se před zraky veřejnosti o křeslo vlastně navíc, to by nová vládní čtyřka určitě dělat neměla.