Od nejnapínavější a nejvděčnější událostí roku olympionici odpustí už nás dělí pouhé desítky hodin. I když, kdo se stane americkým prezidentem, že je možná dozvíme podstatně později. Jestli dojde v některém státě nebo dokonce státech k opakovanému sčítání hlasů, ale třeba bude výsledek navzdory veškerým předpovědím z posledních týdnů jednoznačný. To se klidně může stát. Prvek překvapení k volbám přece patří. Speciálně tyto jsou také atraktivní, protože v případě výhry Kamaly Harrisové i Donalda Trumpa by se takříkajíc přepisovaly dějiny, neboť by šlo o prvou ženu v čele země anebo o teprve druhého prezidenta, který se po čtyřleté pauze dokázal vrátit. Tím prvním byl na sklonku 19. století demokrat k. Rover Cleveland čili prezident s čísly 20 24. Trumpovi by patřila pětačtyřicítka a sedmačtyřicítka. A někdo by možná dodal, že by byl Trump také prvý, který vyhrál, ačkoli k volbám neměl být vůbec připuštěna kvůli podněcování svých fanatických příznivců k násilnému vpádu do budovy Kapitolu ale soudy stále nerozhodli, jestli měl onoho šestého ledna 2021 ještě prezidentskou imunitu. Pokud ovšem prohraje i tentokrát, měl bys dávat podstatně větší pozor. Výsledek rozhodnutí amerických voličů ale svět a Evropa obzvlášť očekává. Hlavně proto, že Harrisová by zřejmě v podstatě pokračovala v zahraniční politice USA poslední čtyři let, ale v případě Trumpova úspěchu by se mohly jít podstatné anebo dokonce převratné věci, neboť on kupříkladu opakovaně hovoří o tom, jak by takřka obratem ruky ukončila rusko-ukrajinskou válku. Vyhrožuje dramatickým zvýšením cel, což by mohlo otřást světovou ekonomikou atd. a nic není tak jako Trump sám realisticky odhadnutelné. Právě jeho nevypočitatelnost činí z volby ještě napínavější věc na evropské půdě, tedy i u nás vyvolávající obavy. Ale na druhé straně jsme už Trumpa v prezidentské roli zažili a víme, že toho víc namluví, než nakonec udělá. I když jeho tlak na členské země NATO, aby zvýšily finanční odvody na obranu, jinak by také USA mohly alianci opustit. Skutečný byl a přinesl i úspěch, k němuž pak samozřejmě přispěl Putinův útok na Ukrajinu. A nezapomeňme, že Trump byl také tvrdší vůči Íránu, ale jinak se za jeho vlády aspoň pro nás mnoho neměnilo, a nemuseli bychom tedy propadat panice. Ale právě jeho nepředvídatelnost je je přinejmenším nepříjemná. A kvůli ní by se podle průzkumů jasná většina Čechů také přála vidět vítězku Harrisovou. Vystupováním také daleko přijatelnější než mnohdy nehorázná, odpudivě se vyjadřující exprezident, jehož ale preferuje 70 % voličů KSČM. Jak dokládá šetření agentury STEM Mark, což je v případě republikánského miliard a že obzvlášť pozoruhodné. Možná od něho ovšem čekají podstatně vstřícnější vztah k Putinovi a k Rusku vůbec, k němuž chovají neskrývané sympatie. A demokratku Harrisovou zase preferují voliči všech vládních stran včetně pravicových ODS a TOP 09, což ale zase do značné míry třeba přičíst Trumpovým osobnostním rysům. Méně kontroverzního republikána by voliči pravice asi bez potíží akceptovali. Dodejme ještě, že veřejně nepodporuje žádného z kandidátů většina vrcholných českých politiků, což je logické, protože budou muset takříkajíc opisovat s administrativou jednoho i druhého. Vůči Trumpovi se dříve kriticky vyjadřoval prezident Pavel, ale jak se americké volby blížily, stal se i on zdrženlivější. I když si dovedeme snadno představit, koho by v Bílém domě viděl raději. Patrně i s vědomím, že Kamala Harrisová nebyla během své více prezidentské mise výraznější, a to by se mělo v případě jejího úspěchu rozhodně měnit.