Ať už si myslíme o České pirátské straně cokoli několik primátů jí upřít nelze. Hlavně tedy to, že coby jediná ze svých evropských sester dosáhla až k podílu na moci, což je úspěch internacionální. Pokud jde o čistě domácí půdu, pak jsou Piráti prvním subjektem v historii samostatné republiky, který přestal být vládním, aniž by to vyvolalo předčasné volby nebo vůbec nějaký větší politický otřes. Vlastně se, dlužno říci nic moc nestalo, z čehož pro ně leccos plyny a o víkendu to začali řešit, a to jak se říká, od hlavy, protože ještě před odchodem z Fialova kabinetu rezignovalo koncem září celé vedení v reakci na fatální neúspěch v krajských volbách, přičemž Piráti ztratili i v senátních a na jaře v evropských. A zatímco část předsednictva mínila na mandát čele strany navázat. Ivan Bartoš je jednoznačně nejznámější pirát. Politickou kariéru uzavřel, aspoň prozatím. Z původně šesti uchazečů o uvolněný předsednický post žili na volebním fóru. Ve finále proti sobě exsenátora Lukáš Wagenknecht a Zdeněk Hřib, bývalý pražský primátor a náměstek toho současného, který stále ve vysoké exekutivní funkci, což asi hrálo při volbě roli. A hřib uspěl, a to vícero násobně, protože plénum následně schválilo i jeho záměr stranu částečně reformovat včetně větší předsednické pravomoci dvakrát sestavovat volební kandidátku. A zřejmě byla většina srozuměna i s tím, že Hřib míní stranu podle jeho slov vycentrovat, čili usaditi v domácím politickém spektru kamsi doprostřed a dokonce lehce napravo, což by mělo oslovit po desítky let frustrované liberální voliče, kteří to už zkoušeli s řadou subjektů postupně úplně zaniklých nebo dnes už jen živořících. Kdysi ODA počínaje, přes US, případně zelené atd. jestli je to úkol splnitelný, těžko říct. Z vlády odešla. Strana, doposud vykazující solidní preferenční výsledky. Momentálně v průzkumech klesá a reálně jí hrozí, že za rok pobyt ve sněmovně neobhájí. Aby se mohl politicky zkušený a vcelku pragmaticky Hřib pokusit pokles zastavit, potřebuje k tomu loajální nejužší vedení, jaké scházelo Bartošovi. To sice nebylo zvoleno o víkendu kompletně, jedno místopředsednické křeslo se zatím obsadit nepodařilo, nicméně tři Hřibovi zástupci jsou změnám asi nakloněni. Z minulých získala post jen veřejnosti méně známá Hana Hajnová. Zdá se tedy, že v defenzivě je levicově radikální část strany, která se těžko smiřovala s tím, že šli Piráti do vlády a dlouhodobě ony kýžené liberální voliče spíš odrazovala, než kvůli skoro strašila. Jak je to s náladou uvnitř Pirátů doopravdy, se samozřejmě teprve uvidí. Teoreticky mohou vypjatější radikálové stranu dokonce opustit, což během fóra tu a tam zaznělo. Není také zřejmé, v čem všem a pohybovat se staré politického středu spočívat a jestli nenarazí na tužší odpor. Druhdy Martin Bursík v čele zelených také zkoušel stranu proměnit z levicově nabroušené do konsensuální a spíše středové. Dramaticky ale neuspěl a zelení se od té doby potácejí hluboko pod pěti % potřebnými k návratu do sněmovny. To ovšem Zdeněk Hřib jistě ví a bere si z toho ponaučení. Měl by ovšem asi také přehodnotit úmysl. Ne stanout v čele kandidátky pro všeobecné volby, jako by se chtěl dál držet poblíž magistrátu. Tomu ale těžko porozumí jak samotní Piráti, tak jejich případní sympatizanti.