Není známo, jestli mají poslanci pro mimořádné schůze sněmovny nějakou zkratku jako například kdysi důstojníci v socialistické armádě, kteří si terminus technicus mimořádná událost z drcli na pouhou mimo řádku a měli z nich oprávněný vítr. Nebo ti let, kdy to byly dost nebezpečné situace, třeba útěk psychicky rozhozeného vojáka ze strážní služby, a to i se samopalem a dostatečnou zásobou ostrého střeliva. Proti tomu jsou mimořádné schůze dolní komory legrace. Tedy ve skutečnosti nuda a přehlídka ztraceného času, protože když se vládnoucí majoritě téma takové schůze nezamlouvá, prostě její program neschválí a je vymalováno. A ví se to předem. Ale na to opozice nedbá, protože se ještě před rozhodujícím hlasováním mohou a k limitům, tedy bez časového, ale i tématického omezení, vyjadřovat ti, kdo disponují tzv. přednostním právem vystoupení vedle prezidenta republiky. Kdyby se náhodou ve Sněmovní ulici zastavil, se to týká členů vlády a vedení sněmovny a pak hlavně šéfů stran a poslaneckých frakcí. A pokud jde o současnou opozici, čtveřice Babiš, Schillerová, Okamura, Fiala který, Radim je schopna hovořit dosti obsáhlý. Při poslední ze tří čtvrtečních mimořádných schůzích, přesněji při pokusu o ni četla podle vlastních slov předsedkyně klubu ANO Šilerová kupříkladu projev o 18 stránkách k osobě předsedkyně sněmovny Pekarové Adamové již opozice už podruhé v tomto volebním období chtěla odvolat z funkce, neboť se jí nelíbí, že Pekarová Adamová tu a tam napomíná zákonodárce, aby mluvili k věci a vůbec hledá různé cesty, jak aspoň trochu otupit rozsáhlé obstrukce sněmovnu blokující, což můžeme demonstrovat na skoro jedenáctihodinové Okamurově řeči, kdy šlo letos v lednu o otázku korespondenční volby. A Schillerová má také představu, že ve funkci předsedy sněmovny má být překvapivě špičkový manažer, což je podobné dávné Babišově tezi o řízení státu jako firmy, což ale zakladatel hnutí ANO už hodně dlouho neříká. Dlužno podotknout, že Pekarové Adamové se v tomto případě ovšem se stalo také několik zástupců koalice včetně premiéra a program schůze dle očekávání vládní většina odmítla. Stejně tomu bylo i v případě snahy kritizovat na další mimořádné schůzi zvýšení platů politiků. Téma jistě vděčné a chtěj nechtěj populisticky také průhledné, ale ne moc šťastně uchopené. Když mu těm miliardář Babiš oslovuje ministry jako nějaký proletářský lídr. Máte bodyguardy jít zadarmo. Vy vůbec nevíte, jak normální lidé žijí. Což ale, jak už dlouho víme, jeho příznivce z míry nevyvede. A v podobně gottwaldovském duchu hovořil i předseda SPD Okamura, podle něhož Fialova vláda přivedla republiku na práh třetí světové války a posílá stovky miliard americkým zbrojařům. Třeba zmínit i třetí čtvrteční mimo řádku, kterou ovšem iniciovala vládní koalice. A šlo vlastně o debatu ke druhému čtení novely o elektronických komunikacích, ke které snad má být přidán i bod legitimizující vlastně návrat ke starému systému stavebních řízení. Když byla po Bartošově odvolání na nějaký čas zastavena digitalizace. I tam se ovšem ostře diskutovalo. Jenom že k něčemu jinému. Opozice se zlobila, že se konají mimořádné schůze v den vyhrazen poslaneckým interpelacím. To možná byl od paní Pekarové Adamové trochu naschvál, ale jindy zase interpelace znemožní rozsáhlé opoziční obstrukce tak, že si obě strany v tomto bodě nemají co vyčítat.