Dokud nebyla k dispozici kniha někdejšího agenta chodce a politického vězně Oty Rambouska, jenom ne strach. Běžný občan toho o skupině bratrů Mašínů věděl pramálo, případně jen s oficiální verze, že to byli banditi a sprostí vrazi, ale jelikož se bezprecedentně prostříleli skrze NDR až do západního Berlína, komunisté o nich spíš mlčeli nebo je pod jinými jmény zpodobnili v temných barvách jednoho ze 30 případů majora Zemana. Za to po roce 1989 se nad jejich cele zveřejněným příběhem rozpoutala vášnivá a stále trvající diskuse. Skrytě započata vlastně ještě za totality, když Rambouskovou knihu odmítla vydat exilové nakladatelství Sixty být Pavliš Jirsa manželů škvorecký, protože s tím údajně nesouhlasil Václav Havel. Jistě si vědomí, jak by toho zneužil Husákův režim. Jen se podívejte na oslabování hrdlořezů a zabití dvou příslušníků SNB při opatřování zbraní zášť. To druhé, kdy bylo ovšem nezbytné zbavit se bez výstřelu svědka, byť v té chvíli omámeného, i pokladníka, vybaveného však revolverem při získávání peněz k další činnosti byla jsou a určitě ještě budou probírána. Aktuálně se tak děje poté, co vznikla petice za udělení státního vyznamenání členům skupiny a hlavně měl premiéru film bratři režiséra Tomáše Mašína a scenáristy Marka Epsteina, který se nepokouší stavět Mašínům pomník nebo ospravedlnit výše zmíněné činy a ukazuje Ctirada a Josefa jako k akcím odhodlané a připravující se syny legendárního protinacistického odbojáře. Mladé muže ostře vnímající komunistický teror, jemuž se postupně začnou stavět na odpor ve víře, že nadejde další velká válka a Moskvou porobené země získají zpět svobodu, což jim bývá také vytýkáno. Co by naprostá naivita. Ale třeba poznamenat, že leckdo podstatně starší a zkušenější v tehdejším Československu ještě docela dlouho po únoru 48 věřil přinejmenším do maďarské revoluci 56 ve spásný zásah USA. A silnou stránkou snímků je rodinná vazba. Do značné míry je to pocta matce i sestře a do jisté míry lze rozdělit na třetiny. V prvé je sugestivně zobrazená ponurá atmosféra doby, ve druhé takřka detektivka, kdy StB zapojí do pátrání zdatného česko-německého kriminalistů a ve třetí pak neúprosný krvavý boj na nádražích a v lesích proti desítkám 1000 východoněmeckých a ruských jednotek. Podle některých kritiků pouhou hollywoodskou střílečku, již ale reálný a úspěšný průnik nakonec už zbědované trojice prostě byl, stejně jako to, že se Mašínové a jejich přátelé cítili být ve spravedlivé válce, která se ovšem nekonala a západ se k ní nechystal. Uměřený a do značné míry věrohodný i sugestivní film si žádné rozřešení případu za cíl nekladl. V podstatě ve zkratce ukazuje, jak to asi bylo i s onou značnou idealistickou naivitou, nad níž v závěru jen zírá zaskočený americký důstojník.