Názory a argumenty

Ondřej Vaculík: Co bude s mostem v Praze pod Vyšehradem?

Názory a argumenty

Ondřej Vaculík: Co bude s mostem v Praze pod Vyšehradem?
Železniční most pod Vyšehradem

Plus

Spor o osud železničního mostu v Praze pod Vyšehradem řeší odborníci.  Na jedné straně jsou experti ze spolku Nebourat, kteří dokazují, že současný dvojkolejný most železniční dopravě postačuje a mohl by převézt 17 vlaků za hodinu v jednom směru. To je expertům ze Správy železnic málo, protože podle nich těch vlaků reálně bude 20. 
Ondřej Vaculík

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Spor o osud železničního mostu v Praze pod Vyšehradem řeší odborníci. Na jedné straně jsou experti ze spolku nebourat, kteří dokazují, že současný dvojkolejný most železniční dopravě postačuje a mohl by převést 17 vlaků za hodinu v jednom směru. To je odborníkům ze Správy železnic ale málo.

  • Podle nich Čech vlaků reálně bude 20. Pochopili jsme, že správě železnic jde za každou cenu o to budovat nový most, který by měl mít tři koleje. A chceme-li tři koleje, musíme mít nový most. Problém podle mého netkví v počtu vlaků vedených přes Vltavu, ale v průjezdnosti vinohradských tunelů a možná i v kapacitě hlavního nádraží. Už nyní bývají tunely, zvláště ten prozápadní dráhu za plného provozu mírně při ucpané a vlaky v nich musí čekat, až se za tunelem na vinohradské straně uvolnil koleje. Přenechávat rozhodnutí o budoucnosti mostu, tolik o dopravním inženýrům znamená nejen zbavit se odpovědnosti za osud historického mostu, ale zejména smířit se s tím, že původní most bude zbourán. V jeho přemístění jinam nevěřím, ani nemá valný význam. Rozhodnutí nemá být technické, ale společenské. Praha má čtyři železniční mosty přes Vltavu, nejstarší vzorně rekonstruovaný kamenný Negrelliho viadukt z poloviny 19. století, pak ocelový nýtovaný železniční most pod Vyšehradem z přelomu 19. a 20. století. Následuje rovněž ve své době originální železobetonový most v Braníku z přelomu 50. a 60. let 20. století a čtvrtý most je již novodobý mezi Holešovicemi a Trojou. Už to je historicky technicky i architektonicky unikátní sestava. Navíc se současným mostem pod Vyšehradem se Pražané za více než 100 let žili, jakoby to byl jejich most, a pokládají ho za součást historické Prahy. Nový most naopak všechny tyto historické je estetické souvislosti zruší a rozdělí společnost na odpůrce nového mostu a jeho zastánce. A přitom funkce mostu zůstane stejná. Stavba nového mostu přinese více rozladění než obnova mostu původního jako symbolu ohleduplnosti a citu pro historii. Radost zdařilé, i když náročné rekonstrukce budou sdílet všichni. Rozhodnutí o osudu mostu tedy není na technokratech, ale na politicích. Oni by měli vědět, co společnosti i Praze více prospěje.

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu