Nový český prezident Petr Pavel projevoval svou nelásku vůči Visegrádské čtyřce už před svým vstupem do úřadu na své první cestě do zahraničí na Slovensku i vyjádřil naplno, když označil za pochybné, aby v čtyřka fungovala jako politický vehikl, když soudní tak problematické země jako Maďarsko, které nadbíhá Putinovi a zneužívá unijní pravidla. Během své návštěvy Polska už Pavel u Visegrádu nemluvil vůbec. S Polskem jsou ty nejlepší vztahy, které dnes stojí na společné pomoci Ukrajině i bez Visegrádu. Jak se to všechno vysvětlit? Proč? Jeden panel bych chtěl rozvíjet svoji zahraniční politiku možná v souladu s vládou, ale hlavně na bázi osobních vztahů a priorit. Proto také návrh, aby na některé návštěvy jezdil Pavel s prezidentkou Slovenska Zuzanou Čaputovou místo V4, tedy jakási ve dva. S Poláky si obě hlavy státu rozumějí, takže někdy to bude i v tři. Zejména v otázkách bezpečnosti a obrany. Je pozoruhodné, že českému prezidentovi vůbec nevadí polské tahanice s unií kvůli mediální politice, agresivní postoj vůči genderové jinakosti a jmenování soudců. Například jako by se celá zahraniční politika točila jen kolem války na Ukrajině a nic jiného už nehrálo roli. Kdo je proti Putinovi, je fajn a je jasná. My ostatní se nějak srovnat ne? Čtyřka už delší dobu nefunguje jako společný nástroj politiky. Je to z velké části odtažitostí Maďarska, ale i proto, že tak fakticky nefungovala nikdy. Byla to důležitá platforma době, kdy všechny čtyři země usilovaly o vstup do důležitých mezinárodních organizací, je společný postup jim vyhovoval a snad opravdu i pomáhal. Dnes už nemá v čtyřka svůj jasný politický cíl. Zájmy jsou příliš různorodé, a přece Visegrád něco dál spojuje. Bude to znít překvapivě, ale je to hodnotová politika. V Česku tento pojem používal před volbami premiér Petr Fiala, využil ho nyní prezident Petr Pavel, který mluvil o návratu hodnotové politiky na Hrad. Hodnoty leží na srdci prezident Čaputové, ale o hodnoty bojuje přece i Viktor Orbán či Jaroslaw Kaczynski. A nejsou na první pohled od sebe tak vzdálené Orbánovi. Jde o národní pospolitost tradičních maďarských hodnot polskému politickému Splitu s agendou o národní pospolitost tradičních polských hodnot víra, rodina, vlast. Triáda, na níž by se shodli nejen Poláci a Maďaři, ale kterou by podpořilo i mnoho Slováků, méně už Čechů, kteří si s vírou a Bohem přestali rozumět. Visegrádská skupina by se měla udržet pohromadě jako platforma, na níž se hledá obsah hodnotové politiky ve 21. století, které pokračuje tak krutou imperiální nacionalistickou válkou Ruska, opřenou o velmi podobné, i když zdánlivě jinak formulované hodnoty, s nimiž si tak lehce pohrávají visegrádské země. Ve čtyřka je ideální místo pro to, aby si bývalé komunistické země střední Evropy udělali jasno, z čeho jejich společnosti rostou, o jakou politiku paměti či verzi dějin se opírají a na čem budou stavět svou budoucnost. Pokud se do této činnosti, nového definování společných hodnot aktivně zapojí prezident Pavel. Bude to jen dobře nakonec. Mohlo by to být přínosné i pro něho osobně. Mohl by totiž s údivem objevit, jak složité a nesamozřejmé je hodnotové pozadí naší části světa a jak problematicky se přimyká k civilizaci, které se pořád ještě říká západ. Ve čtyřka má smysl. Stačí ho jen chtít hledat.