Používá-li člověk šifrovaný telefon, automaticky to neznamená, že je mafián. Tvrdí to ministr vnitra Vít Rakušan. Jeho slova nevycházejí z nějaké statistiky zpracované policií, ale z vlastní zkušenosti. Členové vlády by měli o strategických věcech spolu jednat takovým způsobem, aby se obsah jejich komunikace nedostal do nepatřičných rukou. Mohou toho dosáhnout mimo jiné pomocí šifrovaných telefonů. Stejnou strategii volí i další politici nebo například podnikatelé. Jak už to u podobných technologií bývá, nebrání se jejich využití ani zločinci. Ti se tímto způsobem snaží uniknout pozornosti policie, případně jí chtějí zkomplikovat shromažďování důkazů v kriminálních kauzách. Zkrátka motivace, proč si pořídit do telefonu nějakou šifrovací aplikaci, může být rozmanitá, zároveň to není věc nedostupná. Výsledkem je, že tímto způsobem spolu komunikují 1000 lidí. Vít Rakušan patřil mezi ně i v době, kdy ještě nebyl ministr. Jak sám přiznává, po volbách na podzim roku 2021 obdržel telefon s určitou aplikací, která umožňovala šifrované hovory. Zdůvodnil to obavou z odposlechů a úniku informací týkajících se formování Fialovy vlády. Na uvážení každé politické strany je, jakou strategii v takových případech zvolí. Vypadá to, že starostové vsadili na Stanislava Polčáka a na jeho zkušenosti se šifrovanou komunikací. Ty mohl načerpat od Michala Redla. S ním Polčák udržoval dlouhá léta styky podobně jako další význačný představitel starostů Petr Gazdík. Jak ukázal dosavadní průběh vyšetřování, patří Rödl k hlavním aktérům kauzy dozimetr. V ní mělo docházet k manipulaci například se zakázkami pražského dopravního podniku. Aktéři tohoto případu měli používat stejnou šifrovací aplikaci, jakou měli v telefonech nainstalovánu představitelé starostů. Automaticky to neznamená, že s její pomocí museli komunikovat s Redlem a domlouvat s ním různé nekalosti. Ostatně z informací týkajících se vyšetřování dozimetru to s výjimkou Petra Hlubučka zatím nevyplývá. Možná jenom Stanislav Polčák hledal v té době nejjednodušší způsob, jak utajenou komunikaci mezi starosty zajistit a využil zkušeností svého známého. Jak ukázala nepříliš vzdálená budoucnost, nebyl to zrovna šťastný krok. Podobně lze nahlížet na dosavadní obhajobu Víta Rakušana. Aby šifrovaná komunikace fungovala a dávala smysl, musí používat všichni její aktéři. Proto je záhadou, proč po vypuknutí kauzy dozimetr doporučoval Petru Gazdíkovi, aby takový telefon rozšlapal. Vždyť není důležité jeho vlastnictví, ale způsob jeho využití. Tím měla být komunikace s vedením starostů. U Petra Gazdíka se ukázalo, že takto hovořil i s Redlem. Vít Rakušan by tedy měl otevřeně popsat, kdo patřil do uzavřené skupiny takto komunikujících uživatelů. Pokud by v ní byly pouze představitelé starostů a nikdo další, učinilo by to Rakušanovu obhajobu důvěryhodnější. Potom by šlo souhlasit s jeho slovy o tom, že používání šifrovaného telefonu nedělá z člověka automaticky mafiána.