Názory a argumenty

Petr Holub: Návrat pracovní povinnosti

Názory a argumenty

Petr Holub: Návrat pracovní povinnosti
Práce v továrně (ilustr. obr.)

Plus

K chloubám české ekonomiky paří to, že nezaměstnanost nedosahuje ani tří procent. Přitom ještě větší hrdost může vzbuzovat zpráva, podle které v tuzemsku pracuje 75 procent občanů ve věku od 15 do 64 let. Mezi Čechy je tak v rámci Evropské unie nejvyšší podíl těch, kdo mají nějakou práci, jen s výjimkou Nizozemska a Estonska. Pokud by se počítali zaměstnaní na plný pracovní poměr, tak jsme nejlepší.
Petr Holub

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Patří k chloubám české ekonomiky, že nezaměstnanost nedosahuje ani tří %. Přitom ještě větší hrdost může vzbuzovat zpráva, že v tuzemsku pracuje 75 % občanů ve věku od 15 do 64 let. Mezi Čechy je tak v rámci EU nejvyšší podíl těch, kdo mají nějakou práci jen s výjimkou nizozemská Estonska. Pokud by se počítaly zaměstnaní na plný pracovní poměr, tak jsme nejlepší. Svým způsobem to je v pořádku. Vysoká zaměstnanost svědčí, že se s tuzemskou ekonomikou nic zlého neděje. Přesto je vždy dobré hodnotit extrémní nebo mimořádná data s jistým podezřením. Co když jsme to přehnali? Na druhou stranu vzestup zaměstnanosti v tuzemsku je součástí evropského trendu, přesto v něčem nemá obdoby. Za časů komunismu, když existovala pracovní povinnost, pracovalo zhruba 70 % občanů v produktivním věku. Během kapitalistické transformace podíl klesl z 65 %. Na této úrovni se zaměstnanost držela do roku 2010, potom však šla rychle nahoru a během následujícího desetiletí vyrostla o 10 %, v případě žen dokonce o 12 %. Během současné krize zůstal počet pracujících na svém. Otázka zní, co se změnilo po roce 2010. Tehdy začala platit malá penzijní reforma, podle níž se začal zvyšovat povinný počet odpracovaných let a také věk odchodu do důchodu. Reforma byla opět přísnější na ženy. Jak svědčí dosud platné pravidlo, že penzijní věk se u mužů zvyšuje každoročně o dva měsíce, u žen o šest měsíců. Jednou větou v roce 2010 se zahájilo něco jako návrat povinné zaměstnanosti. Kdo nepracuje, nepůjde jako v časech komunismu do vězení. Nedostane však důchod. V důsledku pak jde o vysoké zaměstnanosti. Svědčí o tom, že žijeme v nepříliš rozvinutém regionu, kde lidé pracují s nízkou efektivitou. Proto se musí nutit, aby každý pracoval co nejdéle. Mimo jiné i z toho důvodu, aby bylo jak financovat důchodový systém. S tím nemusí každý souhlasit. V těchto dnech sněmovna projednává další zákon, kterému se říká důchodová reforma. Opozice využívá populistickou rétoriku a odporuje hlavně tomu, že se věk odchodu do penze bude opět prodlužovat. Neste předpokládá, že důchodová hranice dosáhne v roce 2035 a 60 let. Podle nové verze půjde Čech do penze v 67, i když až někdy v roce 2050. Má to své důvody. Přesto jde po bohatých zkušenostech Čechů s odkládáním penzí o zvlášť citlivé téma. Nezbývá než opozice přiznat, že k protestům našla dobrý důvod.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu