Názory a argumenty

Petr Holub: Nepřehánějte to s technologickým optimismem aneb Modelový případ Česko

Názory a argumenty

Petr Holub: Nepřehánějte to s technologickým optimismem aneb Modelový případ Česko
Stavební úřad (ilustrační foto)

Plus

Pokud některý věcný problém podléhá politizaci, pak roste riziko, že se člověk už nikdy nedozví, jak to vlastně bylo. Jak známo, premiér Petr Fiala dospěl k názoru, že stavební řízení v digitální podobě nefunguje ani tři měsíce po svém spuštění, a odvolal odpovědného ministra Ivana Bartoše z Pirátské strany. Bartoš a ostatní Piráti v tom vidí podraz. 
Petr Holub

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Pokud některý věcný problém podlehla politizaci, pak roste riziko, že se člověk už nikdy nedozví, jak to vlastně bylo. Jak známo, premiér Petr Fiala dospěl k názoru, že stavební řízení v digitální podobě nefunguje ani tři měsíce po svém spuštění a odvolal odpovědného ministra Ivana Bartoše z Pirátské strany. Bartoš a ostatní piráti v tom vidí podraz. Digitalizace se povedla, systém se právě rozbíhá a premiéra prý vedly k zásahu proti ministrovi nečestné důvody. Spor eskaloval odchodem Pirátů z vlády. Prostý člověk se v tom těžko vyzná, aby rozhodl. Spor o to, jestli nějaký počítačový systém funguje, nebo nefunguje. K tomu se potřebuje zeptat znalců. Zdá se však, že každý z programátorů bojuje a jedné straně sporu, a tak se na jejich stanoviska spolehnout nedá. Naštěstí dosud k dispozici pár jednoduchých faktů. První řadě třeba připomenout, že reforma stavebního řízení nebyla na svém počátku před pěti lety myšlena jako digitalizace, ale jako příprava nového stavebního zákona. Sněmovna ho schválila už koncem funkčního období Babišovy vlády. Po nástupu Fialy byl zákon ještě novelizován začít fungovat od prvního července. Všichni autoři zákona slibovali, že se s proces schvalování významně urychlí. Především bude staviteli stačit jedna žádost na stavebním úřadě a potřebná razítka si už sežene úředník. Staviteli se pouze doporučovalo, že proces urychlí, pokud si předem ještě jedno razítko sežene, tedy požádá o jednotné environmentální stanovisko. Každém případě byly stanoveny závazné termíny a pokud je státní správa nesplní, může si to stavebník vyložit jako souhlas. Tento zákon skutečně od prvního července platí, ovšem nikoho to už mediálním prostoru nezajímá. Ministr Bartoš totiž k jedné reformě přidal druhou zmíněnou digitalizaci, která měla rovněž naskočit prvního července. Navíc to byl ostrý start, protože úředníkům nenechal pro případ, že všechno nebude fungovat, za odpuštění žádnou možnost, aby žádosti vyřizovaly podle starého režimu. V důsledku se výhody slibované novým stavebním zákonem nemohly projevit. Systém se dokonce zablokoval a není jasné, kdy zase naskočí. Nemá smysl si stěžovat ani určovat viníka. Stavebníci i vláda se jenom stali obětí nadměrného technologického optimismu. Pokud jde o výhody digitalizace, tak jistě pomáhá, když nemusím chodit se všemi papíry na úřad nebo na poštu, případně do kopírovacího centra. Nemělo by se však očekávat, že převedením dokumentů do digitální podoby nastane nová kvalita úředního řízení, které bude fungovat tak nějak samo jako v počítačové hře. Pokud veřejnosti zůstane z reformy stavebního řízení tato zkušenost, pak jsme úplně zbytečně nereformovali.

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu