Také Slovensko má svůj konsolidační balíček a dosud se mu nepodařilo zprávu o něm vydýchat. Proti českému balíčku jde o podstatně větší batoh. Zatímco opatření tuzemského ministra financí Zbyňka Stanjury může letos na nových daních vynést 35 miliard korun a v příštím roce přidat o něco menší částku. Na Slovensku stát získá v přepočtu 68 miliard, ovšem slovenská ekonomika je poloviční. Jednotlivé kroky slovenských kolegů musí zdejším rozpočtářům imponovat. Základní sazba daně z přidané hodnoty vyroste z 20 na 23 %. Zároveň se s 21 % 24 zvýší daň z příjmu pro podnik s vyšším obratem a také se omezí slevy daně z příjmu pro rodiče. Zavádí se nová daň z bankovních transakcí. Proti tomu se skrývali škrtá ve výdajích či že si mohou gratulovat, že z podobné šlamastyky vyvázli ještě lacino. Polovinu z nových daňových výnosů má zajistit ještě únosné navýšení daně ze zisku firem na 21 % a vedle toho v zásadě spravedlivé opatření, které obnovilo nemocenské pojištění pro zaměstnance. Přesto má Česko v oboru státního rozpočtu se Slovenskem víc společného, než se zdá. A o mnoho jiné to není ani v Polsku a Maďarsku. Před rokem 2020 zažili středoevropské ekonomiky vzestup, což vlády využili k prudkému zvýšení výdajů. Útratu ovšem navyšovali i po příchodu COVIDu. Vždy za použití argumentu, že jde o dočasnou výpomoc, vznikl deficit, který se měl po odchodu pandemie zrušit. Jenže pak přišla energetická krize, což si vynutilo další zvýšení výdajů. Schodek rozpočtu zmíněných zemí překročil v roce 2023 znovu hranici pěti %. Naštěstí s výjimkou Česka, které se vešlo pod čtyři %. Letošní výhled přitom není lepší. Slovenský premiér Robert Fico tedy zasáhl. Chtělo se mu to tím lépe, že mohl neudržitelný deficit svést na předchozí pravicovou vládu. Ovšem Ficova drsná medicína signalizuje problémy i pro ostatní země. Nikdo ze sousedů si nemůže být jistý, jestli si poměry nevynutí stejně razantní zásah. Pokud tedy ministr Stanjura udrží letošní schodek pod loňskou hranicí, zaslouží si ve středoevropském kontextu gratulaci. Vážnější je jiný problém. Premiér Fico totiž škrtá výdaje jen minimálně a místo toho využil rozpočtové krize k navýšení státních příjmů. Pro levicového politika to dává smysl, ohrozil tím však budoucí prosperitu. Všechny středoevropské státy průběžně zvyšují svůj rozpočet. Konkrétně Češi se dovídají, dostali na 45 % hrubého domácího produktu. Právě jednorázové zvýšení daní, které odstraní krizový deficit, zároveň zabetonuje výdaje, které se rozbujely v čase krizí. V důsledku pak znemožní překročit tzv. středního příjmu a dostat národní ekonomiku na úroveň vyspělých západoevropských zemí.