Jednání o reformě rozpočtu a důchodů finišují a ve čtvrtek bude hotovo. Pět vládních stran pak představí, na čem se dohodli a jak se tedy v příštích letech změní ČR? Napětí roste, protože na nějakou reformní verzi se čeká už od února. Nervozita se ještě zvyšuje tím, že termín zveřejnění nebyl určen definitivně. Ve skutečnosti není nedostatek informací o tom, jaké možnosti může vláda využít ke stabilizaci rozpočtu a důchodového systému. Největší úspory výdajů či zvýšení daňových příjmů slibuje pár opatření, o kterých se bez nejmenší pochybnosti diskutuje. Případě daní mohou být znovu zaveden i odvody na nemocenské pojištění z hrubé mzdy zaměstnanců. Přitom by výnos pro státní rozpočet dosáhl 24 miliard korun. Dalších 20 miliard by vyneslo zvýšení daňové sazby z podnikových zisků z 19 na 21 %. Po několika miliardách by se vydal na zvýšení daně z nemovitostí, zdražení dálniční známky, obligátní valorizaci spotřebních daní z tabáku a z lihu, případně neobvyklejším navýšení daně z piva a vína. Zruší se slevy na daních za to, že rodiče posílají děti do školky nebo studenta na vysokou školu. Může být omezeno také sleva na manželku, která je doma s dětmi. Zdroje jsou střídmější při popisu opatření, kterými se sníží rozpočtové výdaje. Určitě se nějak omezí národní dotace. Výdaje na platy státních zaměstnanců poklesnou o jednotky miliard, sníží se dávky nezaměstnaným i státní příspěvek na stavební spoření. Úspory může zajistit i tzv. reforma penzí, pokud omezí valorizace a zpřísní podmínky pro předčasný odchod do důchodu. Ovšem zásahy do penzijního systému z principu míří do vzdálenější budoucnosti, než je rozpočet na rok 2024 nebo 2025. Z výčtu možných opatření to tedy nevyplývá. Přesto se vládní politici zapřísahají, že reforma bude víc škrtat na výdajích než přidávat na daních. V každém případě se vylepšení rozpočtové bilance, které nedosáhne 100 miliard, bude hodnotit jako neúspěch. Debaty o plánovaných reformách prozatím umožňují výklad, že vlastně nepůjde o reformy, ale úsporný či konsolidační balíček, jaký byl v letech 2009 a 2010 spojován s ministrem financí Eduardem Janotou. Daňový ani důchodový systém nebudou ze dne na den víc efektivní. Prostě se po jednotkách miliard dojde k úsporám v řádu desítek miliard. Žádné z opatření nikoho neohrozí. Přímo z ekonomiky se však stáhne značné množství peněz, a to povede vedle úspor v rozpočtu k celkovému zpomalení hospodářského růstu. V zásadě však platí liberální ekonom, který káže rozpočtovou odpovědnost, bude nakonec spokojen a odpustí vládě i to, že jeho trpělivost s publikací návrhu tak dlouho napínala. Přesto existuje ještě jedna pochybnost, že popsaný happy end nakonec nevyjde. Podle jedné z verzí reformy zůstane základní sazba daně z přidané hodnoty na 21 %. Dvě snížené sazby, které jsou dnes na 10 a 15 %, se sjednotí na úrovni 12 %. V praxi to znamená, že se sníží DPH u potravin. Podle některých odhadů tímto opatřením poklesne výběr daní o 10 miliard. Logicky se o tu dojde k závěru, že takové opatření to úsporného balíčku nepatří, případně až ke spekulaci, že v balíčku jde o úspory, ale že vláda svými návrhy sleduje vedle úspor ještě něco jiného. Samozřejmě je. Takovou nesrovnalost mohou ministři při prezentaci svých reforem ještě vysvětlit.