Německem otřásl skandál, který by měl varovat také tuzemskou vládu. Deník Bild totiž napsal, že rozpočet na příští rok obsahuje zavádějící čísla o výdajích na sociální dávku zvanou běh. Jaké ministerstvo práce a sociálních věcí totiž v rozpočtu plánuje poslat pěti a půl milionům potřebných celkem 36 miliard eur. Ve skutečnosti však dobře ví, že bude třeba skoro o 10 miliard navíc. Napadený ministr hubertus Heil sice zprávu deníku Bild rozporoval s tím, že část nákladů na Birke gel nezatíží stát, ale obecní rozpočty. Přesto bude ještě nucen leccos vysvětlovat parlamentní opozici. Do českého parlamentu zase míří zákon, který od příštího roku zavádí tzv. super dávku sociální pomoci, shodou okolností velmi podobnou tomu, čemu se v Německu říká Birke. Ungelt shrnuje čtyři sociální dávky na živobytí, bydlení a na výchovu dětí. Hlavní zvláštností či novotou je však příplatek, který může dostat každý, kdo pracuje, jehož příjmy však nedosahují předepsané úrovně. Autoři německé, a tím i české dávky to mysleli dobře. Pokud je člověk na dávkách, pak si rozmyslí do práce, pokud by měl zároveň přijít o celou státní podporu. Proto se v modelu super dávky počítá s tím, že část podpory dotyčnému zůstane, i když začne vydělávat. Přesně tento model je trnem v oku deníku Bild německé pravici. Tvrdí totiž, že takovým způsobem svět nefunguje. Pokud může člověk dostat peníze zadarmo, tak se jich jen tak nevzdá ani kvůli tomu, že by si po nástupu do práce trochu polepšil. Proto také Birke sdělte, pobírá pět a půl milionu Němců. Z toho jsou 4 miliony práceschopných a 2 miliony skutečně pracují. Matky raději zůstávají se svými dětmi doma. Přistěhovalci to nepřehání se snahou naučit se německy, protože jazykové překážky jsou dostatečným zdůvodněním na ruku naběhl také od oblíbenou se stala možnost pracovat jen na poloviční úvazek a zbytek si nechat uplatit od státu. Super dávka tedy ne usnadňuje cestu do práce, ale naopak učí občany, jak namáhavou práci nahradit pobíháním státní podpory. Tato námitka je v jádru varování, které přišlo od deníku Bild. Především ji však lze podložit vědeckými studiemi. Ve Spojených státech skutečně proběhl tříletý výzkum, který umožnil určitému počtu rodin doplnit své obvyklé příjmy státním příspěvkem. Zjistilo se mimo jiné, že lidé omezují své pracovní aktivity a stále více spoléhají na výpomoc od státu. A právě tato výpomoc jim totiž dává k dispozici. Jak zjistili, větší prostor volného času. Na celostátní úrovni zavedla paušální příspěvek před pěti lety Itálie. Tamní vlády však došli ke stejnému závěru jako američtí vědci a dávku opět zrušily. Podle kritiků ani Německu nezbývá než projekt běh gel jdu zrušit. Pokud tedy zdejší parlament dávku schválí, vstoupí do obdobného experimentu také ČR. Předem nelze říct, jak to u nás dopadne. Také nelze tvrdit, že budeme mít stejné potíže jako Německo. A prakticky je vyloučeno, že si o tuzemskou variantu běh Ungeltu řekne odpovídající podíl, tedy 700000 Čechů. Minimálně by však měli úředníci ministerstva práce svůj návrh znovu promyslet. Práce, nepříjemná věc, ale lidé i přesto dávají přednost před tím, že bude stát se svými úředníky vydržovat. Pokud jim ale nové předpisy pár 1000 nebo pár desítek 1000 měsíčně doslova vnutí. Proč by nechávali ležet peníze na ulici? Takový výsledek experimentu by měl návrh zákona o super dávce vyloučit.