Názory a argumenty
Petr Holub: Vláda, která nechce mluvit se svými občany
Názory a argumenty
Plus
Přesně o půlnoci ze soboty na neděli se na internetu objeví návrh státního rozpočtu na rok 2025. Daňoví poplatníci i další občané se tak dozvědí, jak se má utratit částka, která přesahuje dva biliony korun.
Petr Holub
Přepis epizody
-
Přesně o půlnoci ze soboty na neděli se na internetu objeví návrh státního rozpočtu na rok 2025. Daňoví poplatníci, další občané se tak dozvědí, jak se má utratit částka, která přesahuje dva biliony korun. Nikdy od nástupu demokracie nebyla publikace čísel, která ministr financí navrhuje vládě, očekávána s takovým napětím. Důvodem je prostý fakt, že dosud se informace o rozpočtu na příští rok vydávali před koncem června. Vláda však změnila zákon a nemusí nic říkat až do poslední vteřiny. V srpnu tato změna nebyla dobrý nápad. Je pravda, že zvláště mezi ekonomy a politiky by se našla většina, která by s takovým krokem souhlasil. A obvykle se totiž, že po zveřejnění chopí rozpočtových dat různí ne do UCI populisté a lobbisté šíří chaos nesrozumitelnými poznámkami a snaží se debatu zmanipulovat. Zaplať pánbůh, že tentokrát jsme toho ušetření. Na místo toho mohou o rozpočtu v klidu svých kancelářích diskutovat skuteční experti. Tak jsme stranou, že to není právě postoj kovaných demokratů. Nemusím ani zmiňovat, že nápad víceméně slušné a liberální vlády omezit přístup k informacím připravuje cestu pro budoucí autokraty, kteří se s občany nebudou chtít bavit už o ničem. Důležitější je, že utajování stejně nezastavilo lobbisty v jejich snaze ovlivnit rozpočet zájmu společenských skupin, které reprezentují. V uplynulých dnech jsme zažili bouři diskusí o tom, kolik se má přidat jednotlivým skupinám státních zaměstnanců, kolik berou kuchařky ve školách anebo hasiči. Pokud má někdo zájem ze státu dostat co nejvíc peněz, pak si aspoň k některým číslům o rozpočtu prostě dostane. To se však nic nedozvěděla. Diskuse tedy ani nemohl zasáhnout. To byl daňový poplatník. Vy jistě, že bude platit i příští rok a že stát to po něm bude žádat s největší přísností. Neví však, co dotyčný politik, který je zprávu a využitím peněz od voličů pověřen, s těmi penězi zamýšlí udělat. Daňový poplatník se nakonec všechno dozví a podle vládou inspirovaných komentářů bude mít dost času, aby o rozpočtu diskutovalo. Ovšem veřejná diskuse chvíli trvá, ale dost možné, že její závěr nastane až ve chvíli, kdy na jakoukoli změnu rozpočtu bude pozdě. Dobře, daňový poplatník nemusí nic vědět. Jedna věc je však na postupu vlády skutečně nepochopitelná. Rozpočet. To jsou vlastně peníze, které může vláda využít k realizaci svých plánů, které nachystala ku prospěchu společnosti. V červnu, když na to všichni čekali, však ministři nic neřekli a připravili se tak o možnost k sebepropagaci. Ani na přelomu srpna a září, když rozpočet museli publikovat, nepředstavují své skvělé plány na velkolepé tiskové konferenci, ale příslušné složky jen pohodí někde na internetu. Člověk by si skoro mohl myslet, že to s námi vláda úplně dobře nemyslí.