Je to smutné, ale už jsme si zvykli, že ekonomika neroste. Proto nás může zaujmout jenom něco výjimečného, například dvouciferný pokles v některém oboru hospodářství, protože v takovém případě nejde o stagnaci, prostě bloudění odnikud nikam, ale o něco vážnějšího, o čem by možná bylo dobré vědět. Dvouciferný pokles o něco hlubší než 10 % zaznamenal v červnu meziročně stavebnictví. Něco takového musí mít konkrétní důvod, ovšem z obvyklých ekonomických komentářů se ho člověk nedozví. Převládají obvyklé depresivní poznámky o tom, jak složité stavební řízení, jak stát, kraje a obce málo investují a jak úroky jsou příliš vysoko, aby se lidé mohli na své byty výhodně půjčit. Ale možná se to nějak samo zlepší. Skrývá se v tom jakýsi zvrhlý optimismus. Stěžuje si na úřady, vládu, ČNB. A těším se, že nakonec udělají to, co bych si přál, nejlépe pod tlakem argumentu, že lidé přece chtějí bydlet a také chtějí, aby se stavěly dálnice. Nic proti tomu, že stavební firmy, developeři a bankéři sledují svůj cíl. Ovšem pokud stojí za nízkým výkonem stavebnictví nějaký hlubší problém, pak samotné stížnosti nepomohou. Naštěstí jsou k dispozici informace. Nejčastěji pocházejí z Českého statistického úřadu, které přinejmenším naznačují cestu, kde skutečný důvod dvouciferného poklesu ve stavebnictví objevit. Nevyplývá z nich, že u výstavby bytů je větší výpadek než jinde, a proto také nemohou být klíčovým důvodem výpadku úrokové sazby hypoték. Stejným tempem jako celé stavebnictví klesá rovněž produkce inženýrských staveb, tedy především státních investic do dálnic a železnic. Na druhou stranu státní výstavba celkové bilanci nepomáhá. I když se vláda častěji chlubí, jak se jí podařilo navýšit investice, jádro problému se nejspíš najde v číslech o inflaci. Cena stavebních prací vyrostla po roce 2009 jsou třetinu. To odpovídá průměrné míře zdražování v časech velké inflace. Ovšem z pohledu zákazníků je právě zdražení při výstavbě nových nemovitostí příliš bolestné. Svědčí o tom, že ceny už rok stagnují. Lepšímu odbytu to ale nepomáhá. Čekat, až si zákazníci zvyknou na vysoké ceny, může trvat docela dlouho. Ještě hlubší je problém při výstavbě bytových domů. Dokončené byty se prodávají dokonce o dvě třetiny dráže než před rokem 2020. Za větší zdražení až v jiných sektorech může spekulativní vlna, kterou před třemi lety vyvolalo zrušení daně z nabytí nemovitosti. Díky tomu si mohou investoři do konečné ceny započíst o poznání vyšší marži než dříve. Nechtějí se jí však vzdát, a proto i v tomto případě ceny stagnují. Skutečným důvodem, proč stavebnictví klesá dvouciferným tempem, je pat, do kterého se výstavba v Česku dostala. Stát i domácnosti investují o hodně peněz víc než dříve, dostávají však za ně méně muziky. Existuje pochopitelně vyzkoušená metoda, jak stavebnictví pomoci, tedy snížit ceny. Ovšem k tomu se stavebníci, developeři ani banky dosud nemají a místo toho žádají o státní intervenci. Bylo by chybou, kdyby je stát vyslechl a nechal náklady nefunkčního trhu ve stavebnictví zaplatit daňové poplatníky.