Názory a argumenty

Petr Holub: Vždy je důvod se zadlužit

Názory a argumenty

Petr Holub: Vždy je důvod se zadlužit
Ministr financí Zbyněk Stanjura

Plus

V debatě o státním rozpočtu pomalu krystalizuje jedna zásadní otázka, na kterou ještě musí jeho autor a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) srozumitelně odpovědět.
Petr Holub

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • K debatě o státním rozpočtu pomalu krystalizuje ta zásadní otázka, na kterou ještě musí jeho autor, ministr financí Zbyněk Stanjura, srozumitelně odpovědět. Především jsem v rozpočtu najde pár nejasných položek. Jak třeba upozornili. Seznam zprávy. Dosud není jasné, z čeho bude stát platit dotace na obnovitelné zdroje, tedy částku v nižších desítkách miliard. Možná ještě větší nesoulad se skrývá v investicích do dopravy. Na jedné straně vládní dokumenty inzerují si český stát ještě nikdy tolik neinvestoval. Prý půjde v příštím roce o nějakého čtvrt bilionu, z toho většina do dálnic a železnic. Na druhé straně se ministerstvo dopravy ještě neodvážil zveřejnit návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Třeba plánuje investice větší, než je balík dostupných financí. Komentář ČRo zároveň upozornil, že autoři dokumentace státního rozpočtu jsou příliš velcí optimisté. Trvají na tom, že hrubý domácí produkt letos vyroste aspoň o jedno %. Na přes rok růst dosáhne bezmála tří %. Právě díky tomu i v příštím roce poroste objem platů letošním sedmi procentním tempem. Lidé se nebudou bát utrácet a zvýší spotřebu. Důsledkem bude, že utěšeně poroste výběr daní, možná až o 130 miliard korun. Proto nebude v předvolebním roce nutné tolik šetřit a stejně se rozpočtový schodek sníží. Může se však stát, že se peníze na obnovitelné zdroje ani na slíbené investice nenajdou. Nelze vyloučit ani to, že ekonomika neporoste tak, jak jí to narýsovali na ministerstvu financí. Nakonec je fakt, že v posledních letech předpovědi hospodářského růstu často nemířil Iva cíl, ale přestřelovali směrem nahoru. V takovém případě by ministr financí jen těžko hledal řešení, které by se vešlo do mantinelů plánovaného rozpočtového schodku. Ministr Stanjura má čas, aby na všechny zmíněné pochybnosti odpověděl. O tom není sporu. Dokonce si lze představit, že jeho odpověď bude uspokojivá, aspoň z hlediska dodržení schodku. Ovšem právě fakt, že debata o desítkách miliard korun, které v rozpočtu budou či nebudou chybět, může být tak neurčitá, uvolněna, upozornil na jednu zvláštnost této doby. A těžko se dá dopředu předpovědět, jak bude stát s penězi daňových poplatníků hospodařit. Prostě to nějak dopadne a účetní a odpovědné ministerstvu to nějak spočítají. Nakonec nikdo nemůže vědět, jestli nás příštím roce nečeká nějaká další katastrofa, která všechny rozpočtové prognózy postaví na hlavu. Jak jsme zažili už v roce 2020 i v roce 2023. Tehdy jsme se také naučili, že některé výdaje jsou opravdu nezbytné, že vlastně nezáleží na tom, z jakých zdrojů je pokryjeme a jestli si na ně nebudeme muset půjčit. Například příští rok jsou volby a na celé čáře může vyhrát Andrej Babiš, kterého představitelé současné vlády označují za nebezpečného populistu. Třeba tím nebezpečným populistou opravdu je, aby se tedy nedostal k moci. Proto bude lepší, když se větší úspory odloží na později a v případě potřeby si půjčíme ještě víc, než se čekalo. Tato úvaha je pochopitelná. Přesto by bylo lepší, kdyby vláda podle ní svůj předvolební rozpočet nesestavovala, jednak by tento manévr nemusel vyjít, jednak by se tím připustilo, že žijeme ve zvláštních dobách, kdy i ten nejrozumnější politik může zadlužit příští generaci. Stačí, když najde argument, který přesvědčí dostatečně velkou část společnosti.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu