Do Česka zase teče ve velkém ruský plyn. A je to situace vskutku pozoruhodná. Na jednu stranu současná vláda tvrdí, že všestranně podporuje Ukrajinu napadenou agresivním Ruskem, a na druhou stranu odběrem ruského plynu Česko pomáhá ruskou agresi financovat. Jak tomu došlo a dá se vůbec nějak omluvit? Odpověď na první otázku je jednoduchá jde o peníze. Česko by sice mohlo odebírat plyn ze západního směru hlavně s LNG terminálů. Ruskému plynu se tak zcela vyhnout. Jenže Německo vybírá relativně vysoké tranzitní poplatky, a tak si naši obchodníci spočítali, že bude výhodnější odebírat většinu plynu z východu, a tak to přibližně od září dělají. Čistě ekonomicky to logiku má. Jenže to, co je bezprostředně ekonomicky výhodné, může být dlouhodobě zcela zničující. Vladimír Iljič Lenin říkal kapitalisté nám prodají je provaz, na kterém je oběsíme. A v tomto případě je to podobné. Posíláme za plyn do Ruska peníze, za které si tamní diktátor koupí zbraně, kterými už nyní vraždí naše civilizační spojence a perspektivně může vraždit i na samotné. Tím je zodpovězena druhá otázka, jestli se dá tento bezmála sebevražedný postup nějak omluvit. Nedá. Je proto obzvláště smutné, že se o to přesto pokusil. Premiér Petr Fiala prohlásil, že je vcelku jedno, odkud plyn odebíráme, když si díky postupu jeho vlády můžeme vybrat, je to mírně řečeno neopatrný výrok. Je sice pravda, že se Fialova vláda zasloužila o to, že už na Rusku nejsme závislí, ale co nám je to platné, když tuto nezávislost přestaneme využívat v prvním momentu, kdy se ukáže, že nás to něco stojí. Nepotřebovalo by tedy vládní heslo patříme na západ doplnit větičkou, ale jenom pokud nás to nebude stát ani korunu. Někdo se premiérově výroku může smát, jiný radním zoufat. V každém případě šlo o projev totálního pokrytectví. Petr Fiala naštěstí svůj výrok už koriguje a říká, že nemá z toho, že k nám ruský plyn teče, radost a že udělá vše, aby se situace vrátila do doby před zářím tohoto roku, kdy jsme pokrývaly většinu spotřeby z jiných zdrojů. Ovšem to nic nemění na tom, že dnešní situaci vláda vůbec neměla připustit. Dalo by se to pochopit u politické garnitury, která jede čistě na momentální výhodnost stylem bližší košile než kabát nikoli. Ale u vládní sestavy, která má zásadovosti a hodnotové politiky s odpuštěním plná ústa. Takto to vypadá, že hodnotová politika platí jen do chvíle, než přijde první sousto. Česká trapnost s ruským plynem má ale i širší rozměr. Je skrze ní vidět slabost západních vlád, které se bojí sebemenšího dopadu podpory Ukrajiny ve válce s Ruskem na životní úroveň vlastního obyvatelstva. Máme veškeré možnosti, jak agresivní Rusko zastavit, ať už ekonomicky, nebo vojensky. Ale neděláme to. Můžeme k tomu se smutnou ironií použít odkaz z popkultury. Oslík s Anny máku Šrek říká mám draka a nebojím se ho použít. Petr Fiala a spol. Jsou ještě podstatně komičtější než on. Mají draky, ale použít se je bojí.