Nedělní první kolo voleb bylo ve Francii šokem, byť se takový výsledek už několik dní očekával. Krajní pravice tam má na dosah ruky možnost dostat se k moci, což bylo ještě před pár lety něco nepředstavitelného. Pro zakladatele moderní Francie jde gól, který s krajní pravicí celý život bojoval a pod jejímiž kulkami v atentátu málem zahynul, by to bylo něco nemyslitelného. I proto, že dnešní strana Marine Le Penové Národní sdružení není to samé, jako byla francouzská poválečná krajní pravice složená z bývalých kolaborantů včetně několika členů a popíračů plynových komor. Le Penové se v minulých letech podařilo obrázek té strany výrazně změnit, včetně nového názvu národní sdružení. Šikovně dosadila do čela mladičkého Jordan a BAR dolu, který svým věkem i aktivním působením na TikToku při tato část mládeže, která není minulostí poznamenáno. Le Penová uspěla tím, že se její strana stala hlavní opoziční silou vůči vládě, že se pasovala do role obránce lidových vrstev a nedávno zcela absurdně dokonce i židovského obyvatelstva. Z mnoha indicií lze ale soudit, že jádrem té strany je stále vybičovaný nacionalismus, antisemitismus, dělení společnosti podle etnického původu a šíření nenávisti k druhému i čirý populismus, který je dnes schopen slíbit cokoliv, aniž by to mohl prosadit. Zkrátka vlk v rouše beránčím. Klíčové a rozhodující, jak Francii dopadne, bude druhé kolo příští neděli. Národní sdružení nemá vůbec vítězství jisté. Bude se hlasovat v 577 obvodech a z každého vzejde jeden poslanec, podobně jako u nás v senátních volbách. Protože se hlasuje pro konkrétního člověka, velmi záleží na jeho kvalitách a oblíbenosti a samozřejmě včetně jeho politické barvy. Proti sobě budou stát většinou kandidát krajní pravice a kandidát spojené levice. Ve více jak polovině obvodů se ale utkají dokonce tři kandidáti a celá politická hra je teď o tom, zda si ne extremistické strany řeknou, že to nejdůležitější je nepustit stranu Le Penové k moci. Tedy všichni proti krajní pravici. Tedy zda tam, kde se mají utkat tři jména, ten nejslabší, což je často Macronův člověk, odstoupí a podpoří toho, kdo má větší šanci krajní pravici porazit. A samozřejmě z toho budou následovat jeho voliči. Své odstoupení už oznámila řada kandidátů levice i Macronova středu. Tradiční pravice, republikáni hrají nejasnou hru a lavíruje. To druhé kolo rozhodnou mimo jiné středoví voliči. Půjdou volit, když jejich kandidát nebude mezi těmi dvěma, co postoupili. A pokud půjdou, podpoří vždy kandidáta či kandidátku, kteří budou stát proti národnímu sdružení, byť bude za levici. Levice si prozíravě dohodla na společném postupu, aby si její čtyři strany nekonkurovali. Dohodli se, že v každém obvodu bude kandidovat jen jedno z nich. Jenže tento volební kartel zahrnuje jak umírněné státotvorné socialisty včetně bývalého prezidenta Francoise Hollanda, pro niž nebude mít středový volič problém hlasovat, tak tam jsou i velmi radikální tváře strany nepoddajná Francie, které jsou pro centristického voliče nepřijatelné. Jisté je jedno pokud by se k vládě ve Francii dostalo Národní sdružení, bude to znamenat otřes pro celou Evropu a dopad to bude mít i u nás.