Ve Francii žije nejpočetnější židovská komunita Evropy, odhadovaná na půl milionu osob a zároveň největší počet muslimů asi 6 milionů. Toto soužití není bez problémů. Už po desetiletí se do něj promítá jednak Palestinců izraelský konflikt a jednak nejrůznější a ty židovské stereotypy islámské menšiny. Nikde nebylo tolik teroristických činů spáchaných ve jménu islámu jako ve Francii a část z nich dokonce přímo proti obyvatelům židovského původu. Ať už útok na samoobsluhu košer v roce 2015, kdy útočník zabil čtyři osoby, přes vraždu několika dětí v židovské školy v Toulouse v roce 2012 nebo vraždu staré paní židovského původu v Paříži, kdy vrah křičel Alláhu akbar zabil jsem satana a mnoho dalších. Francouzi židovského původu mají k judaismu nejrůznější vztah. Tak jako všude v Evropě. Část z nich své židovství nijak neprožívala a veřejně neprojevuje, část třeba posílat děti do židovské školy, část nosí jarmulku a chodí do synagogy. Někteří z nich jsou velmi kritičtí vůči izraelskému premiérovi Netanjahuovi a jeho krajně pravicovým ministrům, které se nezdráhají rozhodl fašisty a jiní naopak podporují Izrael. Francie byla historicky prvním státem Evropy, který dal Židům v roce 1791 za revoluce stejná práva, jako měli ostatní občany. Ovšem dnes po pogromu, jakých sedmého října v Izraeli spáchali lidé Hamasu, se mnoho lidí s židovskými kořeny necítí ve Francii bezpečně. Na ulici schovávají jarmulku pod čepicí. Obchody košer mají daleko menší počet návštěvníků a židovští obchodníci se bojí každého neznámého zákazníka. Od toho útoku Hamasu bylo ve Francii identifikováno přes 1000 antisemitských činů. Nasprejované Davidovy hvězdy na dveřích některých domů, dokonce i bytů, slovní útoky, výhrůžky, nadávky. Židé ve Francii mají dnes větší strach než židovské menšiny kdekoli jinde v Evropě, říká socioložka Nuna Majer. Za poslední desetiletí se velmi změnil zdroj obav francouzských židů. Není to už klasická krajní pravice, která je sice stály antisemitská ve svém přesvědčení, ale nijak na židovské obyvatele fyzicky zaútočí. Obava přichází z muslimské menšiny. To se intenzivně ztotožňuje s Palestinci a kdykoliv Izraeli eskalují nějaké střety, část francouzských muslimů obraz i své frustrace proti židovským spoluobčanům a importuje do Francie vzdálený konflikt. A situaci ještě komplikuje skutečnost, že francouzská krajní levice se stále víc poohlíží po muslimské menšině, o obhajuje nejrůznější projevy islamismu. Po útoku Hamasu se francouzští Židé cítili osamělí. Na první demonstraci krátce potom pogromu šli prakticky sami bez většího zájmu veřejnosti. Francouzský stát se teď ale jako asi jediný v Evropě rozhodl vyslat jasný signál světu i dovnitř země o tom, že antisemitizmus nemá ospravedlnění a Francie mu neustoupí ani o píď, jak řekl prezident Macron a v neděli svolali předsedové obou komor parlamentu mohutný celonárodní průvod proti antisemitizmu, jaký Paříž už dlouho nezažila, a také za propuštění osmi francouzských rukojmí držených Hamasem. Tichý průvod bez projevů ve znamení lidské solidarity. Zúčastnilo se ho 100000 osob. Přišly dva bývalí prezidenti Francois Hollande a Nicolas Sarkozy a všechny politické strany až na levicového demagoga Milan Kruml, který pokukuje po islámských hlasech. A podobné manifestace proti antisemitizmu proběhly ještě v desítkách dalších francouzských měst.