Pokud jde o vztah k migraci, ČR letos konečně dospěla. Pomohl i k tomu stovky 1000 uprchlíků před válkou na Ukrajině rychle, obětavě a s otevřenou náručí se o ně postarali občané, neziskové organizace a nakonec i stát. Bylo to povzbudivé a český přístup sklidil uznání ve světě. Česko se nyní zodpovědně připravuje na možné další uprchlíky, které z Ukrajiny vyžene zima a zničená infrastruktura. O Ukrajince, kteří už v Česku jsou, se bude starat především ministerstvo práce a ministerstvo školství se zmocněnkyní pro lidská práva a krizové přijímání nových příchozích zůstane ministerstvu vnitra, to vypadá zase rozumně a zase zodpovědně. Naopak překvapivě ostré československé diskuse o kontrolách ilegálních migrantů na hranici nás vracejí o 6 7 let zpátky. Ostrá slova se přitom minulý týden kvůli migrantům vyměňovali také představitelé Itálie a Francie. Ve sporu o možnost nechat zakotvit humanitární loď s 230 migranty na palubě se mluvilo o sobectví a vážných dopadech na vztahy obou zemí. Durdila se francouzská vláda i nová krajně pravicová italská premiérka Meloniová. Evropa se vůbec nepoučila z migrační krize let 2015 a 16 a všechen čas na promyšlené koncepční řešení promrhala. A tak za 1. 9 měsíců letošního roku přišlo do EU 228000 nelegálních migrantů, což je o 70 % víc než vloni za stejnou dobu a nejvíc od roku 2016. A někteří evropští politici se stále tváří, jako by bylo možné čelit počínající další uprchlické krizi hraničními kontrolami. To je, jakoby si někdo vážně myslel, že na vyřešení krize energetické postačí snížit teplotu v obývacích pokojích a školních třídách. Kontroly na česko-slovenské hranici jsou nepodstatný detail, tak trochu zoufalý, z pohledu obcí kolem hranic možná pochopitelný. Ale i kdyby trvaly do konce roku nebo ještě déle, jak naznačoval po jednání se slovenskou delegací ministr vnitra vít Rakušan. Pašeráky ani zoufalé lidi mířící do Německa nezastaví. Dlouhodobému omezení ilegální migrace vede jen a pouze nastavení pravidel pro migraci legální, jak tomu opět v reakci na francouzskou italský spor vyzýval úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, což znamená zrekonstruovat systém, který na vstupu do unie například Turecku, Řecku, v jižní Itálii rychle prověří každého žadatele a rozhodné, zda má právo na azyl v EU. Například devět z 10 zadržených na česko-slovenské hranici jsou Syřané a ti vzhledem k občanské válce nárok pochopitelně mají a ostatní je třeba vrátit do země původu. České předsednictví připravilo koncept flexibilní solidarity, podle kterého by museli zemím s velkým počtem žadatelů o azyl, jako jsou právě Řecko nebo Itálie, ale nyní také Česko. Nějakou formu pomoci ostatní členové EU? Do konce roku už se asi projednat nestihne. V lednu předsednictví přebírá Švédsko a po něm Španělsko, které minulý týden vyhlásilo, že pro něj bude migrace prioritou číslo jedna. Šance řešit konečně problém utečenců v EU koncepčně snad vzrostla i s tím, jak Česko a další země s čerstvou zkušeností s uprchlíky z Ukrajiny teď mění přístup k debatě, protože dospělé