Když už se premiér Petr Fiala pustil do předběžného hodnocení své vlády, je na místě podívat se na dva aktuální úkoly u jedné z priorit vzdělávání. Vedle nablýskané prezentace výsledků, tedy úplně nebo více než z poloviny splněných. Celkem 93 % programu tu máme taky slíbené miliardy na výstavbu škol a opakovaně financování nepedagogických pracovníků. Ve svém programu má kabinet větu zajistíme investice do výstavby a rekonstrukce vzdělávací infrastruktury i s maximálním využitím evropských fondů. Konec citátu. Jenže z velkolepých plánů je aktuálně nula. Vláda si původně plánovala půjčí takřka 140 evropských miliard na různé projekty od dostupného bydlení až právě po investice do výstavby škol. Jenže půjčku vloni výrazně omezila a ze 45 miliard pro školství byl rázem jen příslib, že se peníze seženou jinde. U financování reforem a infrastruktury ve školství jsme nakonec dospěli ke shodě, že místo půjčky od EU využijeme jiné zdroje ve stejném celkovém objemu, slíbil vloni v srpnu ministr školství Mikuláš Bek. Ovšem v návrhu rozpočtu na příští rok nejsou nejen zdroje ve stejném objemu, ale není tam nic. A týž ministr školství nyní slibuje, že na výstavbu a rekonstrukce mateřských, základních i středních škol půjdou miliardy, ale až v roce 2026, tedy po skončení mandátu Fialovy vlády. Sportovní svět by jeho slova komentoval tak určitě. Vloni na podzim stávkovali tři čtvrtiny škol. Také kvůli nejasnostem, kde se vezmou peníze na platy školníků, kuchařek, hospodářek, uklízeček a dalších nepedagogických pracovníků. Teď si vláda koleduje, že se kvůli nefér přístupu ke stejnému problému stávka zopakuje příští rok po prázdninách, tedy pár dní před volbami do sněmovny. Financování nepedagogických pracovníků by mělo od prvního září 2025 přejít ze škol na zřizovatele, tedy obce a kraje. V rozpočtu na to ale nedostali peníze a vláda slibuje, že doručí změnou rozpočtového určení daní právě ve prospěch zřizovatelům. Nechme teď stranou, že státní rozpočet by měl pracovat jen s financemi, které zajišťuje už schválená legislativa. Rozpočet je přitom ve třetím finálním čtení ve sněmovně teď v úterý, kdežto potřebnou legislativu teprve začnou poslanci podle Beka projednávat ve čtvrtek. Nikdo zatím také neřekl, odkud se ty miliardy na obce přesunou, navíc ve dvou třetinách rozpočtového roku. Hlavní problém se ale rýsuje jinde. Ministerstvo školství od počátku pracuje s částkou 10 miliard pro zřizovatele. Ministr Bek ve sněmovně naznačil, že bude potřeba ještě o něco více. Obce by si přáli aspoň i 11 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura ale tuto částku nepotvrdil ani náhodou. A podle propočtů ekonoma a poradce prezidenta Davida Marka by měly stačit tři miliardy. Představy se tedy liší o hodně. Do letošního rozpočtu se na jaře přidávali čtyři miliardy na financování provozních pracovníků škol a předcházely tomu měsíce nedůstojné handrkování a vládního mlžení a nakonec se i kvůli tomu stávkovalo. Tento přístup státu ke školám i obcím a krajům je velmi neseriózní na 100 % nikoli jen na fialových 90.