Názory a argumenty
Petr Šabata: Případné vlády Roberta Fica a Jaroslava Kaczynského pohřbí Visegrád
Názory a argumenty
Plus
O dalším osudu visegrádské spolupráce nerozhodne právě předsedající Česká republika, ale podzimní volby na Slovensku a především v Polsku. Jestli v obou zemích vzniknou vlády sestavené extrémisty, populisty a v Bratislavě i s fašisty, Petru Fialovi nezbude než hodit do středoevropského ringu ručník.
Petr Šabata
Přepis epizody
-
O dalším osudu visegradské spolupráce nerozhodne právě předsedající v ČR, ale podzimní volby na Slovensku a především v Polsku. Jestli v obou zemích vzniknou vlády sestavené extrémisty, populisty a v Bratislavě i fašisty. Petru Fialovi nezbyde než hodit do středoevropského ringu ručník. Na Slovensku vede volební preference strana směr trojnásobného expremiéra Roberta Fica, který nejenže v minulosti vybudoval mafiánský stát, ale především nyní představuje zcela extrémní, proputinovský, protizápadní a ničeho se neštítící proud slovenské politiky je už takřka zaměnitelný s novými fašisty ze strany republika odštěpenci od Mariana Kotleby. A právě ti jsou jeho přirozeným vládním partnerem. Když se do Národní rady dostane také Slovenská národní strana a doplní antisystémovou koalici, vznikne vláda, jakou Slovensko nemělo od dob Vladimíra Mečiara před rokem 1998. Viktor Orbán jako černá ovce EU a kvůli Ukrajině také rozbíjet Visegrádu, by dostal méně sofistikovaného, zato všeho schopného spojence. Druhou alternativou je na Slovensku vláda široké koalice od strany hlas Petra Pellegriniho, který 20 let spolupracoval s Ficem a dnes se snaží odstřihnout se od něj. Přes městské liberály z progresivního Slovenska po konzervativce z křesťansko-demokratické hnutí. Po volbách budou počítat každý hlas, aby jím k většině stačilo spojenectví už jen s jednou další stranou a mohli se vyhnout Igoru Matovičovi a Borisi Kollárovi. Takovému slepenci by se sice vládlo složitě, ale jistě by pokračoval v podpoře Ukrajiny a Slovensko by zůstalo spolehlivým spojencem v Eurozóně, v NATO a pro Česko i dobrým partnerem pro středoevropskou spolupráci. Ať už bude jakákoliv. Před říjnovými parlamentními volbami v Polsku, tedy v regionální velmoci, je v čele preferencí zatím koalice vedená vládní stranou Právo a spravedlnost, ale postupně ztrácí. Hlavními jeho tématy jsou migrace, útoky na Brusel a také tak trochu na Česko kvůli dolu Turów. Soudní dvůr EU totiž na základě žaloby ČR uložil Polsku vysoké pokuty, což šéf strany Jaroslaw Kaczynski komentoval je to útok na naši suverenitu. Konec citátu. Případným koaličním partnerem může být pro Právo a spravedlnost krajně pravicová euroskeptická strana konfederace. Taková vláda by jistě pokračovala v zásadní podpoře Ukrajiny, ale ve vztahu k demokracii a k EU by si s ní neměl Petr Fiala vůbec co říct. Druhá alternativa, kabinet v čele s liberální Občanskou koalicí Donalda Tuska s menšími opozičními stranami by naopak byl nejen pro ukrajinský, ale také by se rovnal vztahy s Unií a obnovil právní stát. Když Česko před pár dny přebíralo od Slováků předsednictví ve Visegrádu, vedle občanských a ekonomických plánů si mezi priority zařadilo také spolupráci založenou i na principech demokracie, právního státu a oddanosti evropské integraci. Nic z toho nebude možné rozvíjet s vládami Roberta Fica a Jaroslawa Kaczynského. Jasná a pevná podpora nezávislosti a svrchovanosti Ukrajiny zas nepůjde dohromady ani s Ficovou slovenskou vládou, ani s Orbánovým Maďarskem. Na konci roku se tedy může přihodit, že Česko ve Visegrádu jako poslední za snem.