Výměna názorů na školskou stávku odhalila nový problém, který vzdělávání jako priorita všech vlád dosud nemělo. Učitele, ředitele a také kuchařky nebo školníci stávkují proto, že by se měli o dvě % snížit už tak bídné platy nepedagogických pracovníků, protože stát omezí počet placených odučených hodin. Také kvůli nekoncepčním nápadu ministerstva a komunikace ministra Mikuláše Beka i dalších členů vlády je dráždění hada bosou nohou. Používají jen argumenty, které se jim hodí, a vykreslují obraz, který je v přímém rozporu s realitou, s níž se učitelé, ředitelé nebo zřizovatele denně potýkají. Tak ministr financí Zbyněk Stanjura, který připravil první návrh rozpočtu na rok 2024 pro školství, tedy vládní prioritu. Se škrtem 29 miliard teď poukazuje na vysoký počet učitelů v poměru k počtu žáků na středních školách. Počet míst ve školství za čtyři roky vzrostl o 20 % ve srovnání se sedmi a půl % nárůstu počtu žáků na středních školách. Máme jednoho pedagoga na 10 žáků ve srovnání s 12 v Německu a Holandsku. Pokud bychom se dostali na úroveň Německa, platy ve školství by vzrostly o pětinu. Řešení existují, nejen bezhlavé přilévání peněz na dluh, napsal Stanjura. To je ale jen část pravdy. No, počty učitelů na studenta na středních školách jsou opravdu vyšší, než je průměr OECD. Ale v sousedních zemích, v Rakousku, Německu, Polsku i na Slovensku, jsou srovnatelné a především středních škol je u nás 1300, tedy třikrát méně než základních. A v těch klesl počet žáků na jednoho pedagoga méně než v průměru vyspělých zemí. Počet pedagogů na základních školách rostl rychleji než počet žáků v 17 zemích OECD. Takže chtějí-li beka Staňura snižovat počet učitelů, jdou proti praxi nejúspěšnějších zemí, což vlastně není překvapení, protože už se tak děje u výdajů na vzdělávání v poměru k HDP v Česku se propadá níž a níž, pod průměr vyspělých zemí. Navzdory programovému prohlášení vlády. Ministr Bek se snažil odvrátit stávku příslibem dalších čtyř miliard z rezervy z kraje příštího roku. To nevypadá zle. Jenže na stránkách samotného ministerstva se píše, že miliarda z toho půjde vysokým školám a zbytek je určen na reformy a infrastrukturu, tedy nikoliv na platy nepedagogických pracovníků. Takto bod po bodu vyvrátilo informační centrum o vzdělávání EDUin všechna ministerská fakta o stávce. Fialův kabinet vzbudil očekávání opakováním slibu, že vzdělávání je pro něj priorita, ale chová se opačně. Rozpočet na obranu, což je další správná priorita, se zvýšil z roku na rok o 30 %, ten na vzdělávání o jeden a půl %. A vedle čísel stojí proti vládě i její vlastní komunikace. Programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký přesně napsal, že jde také o to, zda si lidí ve školství ministr váží a jaké používá argumenty. Vysokoškolsky vzdělaní učitelé si takovou argumentační demagogií nezaslouží, míní Hřebecký, dříve učitel a také ředitel školy. Když přidáme vyjádření ministra financí a premiéra na adresu stávkujících učitelů, opravdu vidíme vznikající mentální propast, která je pro vzdělávání mnohem nebezpečnější než pár chybějících miliard v rozpočtu.