Názory a argumenty
Petr Šabata: Vláda návrh rozpočtu na rok 2025 dlouho tajila, stejně jsou v něm záhady
Názory a argumenty
Utajováním návrhu státního rozpočtu na rok 2025 byli zaskočeni kritici vlády i zvědaví ekonomové, ale kabinet Petra Fialy čas na klidnou přípravu zjevně dobře nevyužil. Jeho členové tradičně nezvládli komunikaci po zveřejnění návrhu, který navíc obsahuje řadu chyb, nebo aspoň stále nevysvětlených údajů v jednotlivých kapitolách.
Petr Šabata
Přepis epizody
-
Utajováním návrhu státního rozpočtu na rok 2025 byli zaskočení kritici vlády i zvědaví ekonomové, ale kabinet Petra Fialy čas na klidnou přípravu zjevně dobře nevyužil. Jeho členové tradičně nezvládli komunikaci po zveřejnění návrhu, který navíc obsahuje řadu chyb nebo aspoň stále nevysvětlených údajů v jednotlivých kapitolách. Začalo to už, když místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, tedy žádný nevýznamný úředník, přišel v červnu s příslibem, že by se už od letošního září mohli zvýšit platy nejhůře placeným zaměstnancům ve veřejné sféře o sedm až 10 %. Týkat se to mělo například školníků, kuchařek nebo zapisovatelek u soudu zhruba 360000 lidí. Ale když se termín první září přiblížil, prohlásil ministr financí, že na takovém přidání stát nemá. Na shledanou. To si nemohli říct členové jedné vlády, která se chlubí shodou v důležitých věcech hned v červnu. Pokračování má navíc zásadní rozpočtový dopad. Někdo asi vládě poradil. Možná kandidáti koaličních stran v krajských a senátních volbách, že právě teď není úplně šťastné takto tahat za nos statisíce lidí. A tak ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS rychle slíbil od prvního ledna 2025 zvýšit objem peněz na platy ve veřejném sektoru o osm %, tedy zhruba o 24 miliard. Nikde ani zmínka, kde jsou ty peníze v návrhu státního rozpočtu schované nebo ze kterých kapitol se přesunou další miliardy celkem oprávněně, aby vláda plnila své sliby, požaduje ministr školství. Šéfa Pirátů Ivana Bartoše podporují v jeho sporu se Stanjurou o sedm miliard na bydlení i další koaliční partneři, ale celkem věrohodně zní argument, že projektů na podporu dostupného bydlení není připraveno za tolik peněz. Velké překvapení a žádné srozumitelné vysvětlení vyvolalo pouhých 154 miliard v rozpočtu ministerstva obrany, protože to nestačí na splnění slibu NATO dávat na obranu dvě % HDP, což už je pro vládu také zákonný závazek. Počítalo se minimálně se 159 miliardami a ministryně obrany za ODS Jana Černochová si nedávno řekla o 169 miliard. Teď vláda zkouší prodat v centrále NATO jako výdaje na obranu také miliardy, které dostanou další resorty a úřady, což sice není úplně vyloučené, ale výsledky jsou například podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského velmi nejisté. Proč si vláda Petra Fialy tolik dbající na bezpečnost právě tady připravuje další blamáž a dalších nejméně 20 miliard bude muset stát vyplatit podle zákona na podporu obnovitelných zdrojů. Že nikde v rozpočtu nejsou, upozornil ministra financí energetický regulační úřad i ministerstvo průmyslu. Takže vládě nějakých 50 miliard korun chybí, nebo o nich není schopna konkrétně hovořit s odbory a zaměstnavateli, některými ministry, ekonomy či opozicí. Buď má ministr Stanjura v rukávu nějaký geniální trik, jako bylo v minulosti vyvedení části dluhu mimo státní rozpočet, nebo se nechala vláda zaskočit vlastním nápadem do poslední chvíle o návrhu rozpočtu veřejně nediskutovat. Pro daňového poplatníka je těžké vybrat si, která varianta je horší.