Ty volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Jaká rizika má dotační politika či co také přináší tzv. ochrana tradičních hodnot v Rusku nejenom. Tato témata rozeberou následující půlhodince Názorů a argumentů naši komentátoři. Příjemný a ničím nerušený poslech přeje Petr Schwarz Názory a argumenty.

Dnes začínají volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. K urnám je možno jít od dvou hodin odpoledne do desíti do večera a pak zítra do 14 0 0. A právě o těchto volbách teď budu mluvit s komentátorem ČRo Petrem Hartmanem. Dobrý den. Petře, na co by si voliči v těchto volbách měli zvláště dávat pozor?

Krajské volby jsou specifické v tom, že sice máme 14 krajů, ale volí se pouze ve 13, protože v Praze se volí v době, kdy jsou komunální volby a volí se zastupitelstvo hlavního města Prahy, které je na úrovni té krajské reprezentace krajských zastupitelstev, tak že někteří lidé v Praze tradičně, když jsou krajské volby, k nim chodit nemusí, ale neplatí to zdaleka pro všechny, protože v Praze se také konají volby do Senátu. Jak se Senát obměňuje každé dva roky? Tak vždy se v Praze také konají senátní volby v některých obvodech. Když bychom se podívali na to z pohledu letošních krajských voleb, tak ty jsou specifické tím, že budou poznamenány těmi ničivými povodněmi, především některých regionech. Tam by si lidé měli dát pozor na to, že o něj, i když volí a nemají voličský průkaz, tak musí jít do té volební místnosti, kde jsou zapsáni v seznamu voličů. A ti, kteří byli zvyklí chodit do nějaké místnosti, do nějaké budovy, tak mohou být letos zaskočeni tím, že ta budova nestojí nebo že v ní volební místnost nebude. Takže to si musí pohlídat. Když už jsem mluvil o těch voličských průkazech, tak specifikum krajských voleb a i těch senátních spočívá v tom, že když si vyřídit voličský průkaz, tak nemůžete se vydat na druhý konec republiky. Nejde. Máte trvalé bydliště a tam volit, protože člověk v krajských a senátních volbách může volit pouze v tom volebním obvodu, kde má trvalé bydliště. Takže kdyby někdo byl velký fanda voleb do Senátu a myslel si, že může každé dva roky volit. A k tomu zdaleka není. A kdyby někdo se tedy rozhodl, že ledaže by se přestěhoval? Ano, ledaže by se přestěhovala, změnil trvalé bydliště. Jinak to nejde. A kdyby někdo se například rozhodl, že zvýší volební účast v těch regionech postižených povodněmi, a přitom má trvalé bydliště, dejme tomu na západě Čech, tak má také smůlu. Tam se vydat nemůže jinak. Co se týče krajských voleb, tak tam je možnost využívat preferenční hlasy. Je to tzv. kroužkování. K dispozici jsou čtyři možnosti, že na té jedné kandidátce můžete vybrat čtyři konkrétní lidi a zakroužkovat je a udělit jim tím preferenční hlas. Pokud byste se spletli a udělili těch preferenčních hlasů více, tak se k žádnému preferenčnímu hlasu nepřihlíží. Ale neznamená to, že by váš hlas byl neplatný. Samozřejmě nemusíte dát preferenční hlas vůbec nikomu. Když se ještě podíváme na ty volby s optikou těch povodní, tak ty letošní krajské a senátní volby bude zajímavé sledovat také z toho úhlu pohledu, jak vysoká nebo nízká bude volební účast, protože obecně řečeno, když to konfrontujeme s volbami v dobách minulých, tak krajské volby nejsou považovány za natolik atraktivní, aby se plnily volební místnosti. Ta účast tam bývá nižší, než je zvykem u voleb nejenom sněmovních, ale například také prezidentských nebo obecních. Takže to bude zajímavé. Jak tedy konkrétně právě ty ničivé povodně poznamenají volební účast? Protože dá se počítat s tím, že když vláda rozhodla, že i v těchto oblastech se volby konat budou, tak že udělá maximum pro to, aby jejich konání bylo zajištěno. Takže nedá se očekávat, že by někde lidé volit nemohli, ale je otázka, zda budou chtít. Petře, děkuji, na slyšenou.