Špatných zpráv, které se v minulých týdnech objevily, nebylo z pohledu německého kancléře Olafa Scholze zrovna málo. Nejprve to byly nepříznivé výhledy pro ekonomiku, kterou zřejmě ani v nejbližších měsících nečeká růst. K tomu se přidala série zemských voleb, které dopadly pro tři vládní strany špatně. Ani komentátoři, kteří ještě jsou shovívaví vůči Šulcově týmu, je nemohli označit jinak než jako fiasko. Regionální volby v Sasku, Durynsku a Braniborsku potvrdili, že německá vládní koalice, označovaná podle barevných symbolů stran jako semaforová, ztrácí kredit u veřejnosti. Čili obrazně řečeno postupně hasne. Zejména oba menší partneři Šolcových sociálních demokratů, liberálové a Zelení, pocítili značnou nepřízeň voličů. Ve dvou východoněmeckých spolkových zemích byli katapultováni nejenom z regionální vlády, ale rovnou i z parlamentu. Především liberální svobodní demokraté jsou biti od první chvíle, co do této vlády vstoupili. V řadě oblastí východního Německa dosáhli výsledku, který byl horší, než je dvouprocentní statistická chyba. Celostátních průzkumech na tom nejsou o moc lépe. Jejich podpora se pohybuje okolo čtyř %, takže podle toho by se nedostali do příštího spolkového sněmu. Což o to, průzkumech se ještě mohou změnit do dalších voleb je ještě daleko. Podstatnější ovšem je, že soudě podle zpráv německých sdělovacích prostředcích začínají ze strany odcházet letití členové, který v ní vydrželi celé dekády. A to i v dobách podobně kritických, jako je ta současná. Lidem jsme už jenom pro smích, zněl mi nedávno jeden z nich s tím, že následující den odešli do centrály. Dopis oznamující ukončení několik desítek let trvajícího členství. Už na konci loňského roku se přitom ve straně schylovalo k revoltě a proběhlo vnitrostranické referendum o dalším setrvání v koalici. Nakonec ho těsně vyhráli stoupenci vládního angažmá. Jejich argumentem bylo, že účast v koalici má smysl, i když její efekty třeba nemusí být vždy na první pohled patrné. Přesně v tomto duchu se až donedávna vyjadřoval také předseda strany, ministr financí Christian Lindner. Pravidelně prezentoval liberály jako obhájce rozpočtové odpovědnosti a tzv. dluhové brzdy. To však jejich voličům přestává stačit. A pochopil to i Lintner, který v poslední době v nejrůznějších rozhovorech naznačil, že vláda by nemusela vydržet až do konce funkčního období. Možná se skutečně schyluje k nějakému klíčovému střetu. Liberálové teď prakticky každou chvíli přicházejí s novými nápady, o kterých musejí předem vědět, že v koalici nikdy neprojdou. Týkají se třeba toho, jak rozhýbat německou ekonomiku nebo dalšího zpřísnění migrační politiky. Podle představ liberálů by měly například odmítnutí žadatelé o azyl, kteří navzdory tomu stále zůstávají v Německu, mít nárok pouze na něco, co označují jako postel, chléb a mýdlo, čili jen nejzákladnější podporu ze strany státu. Chvíle, kdy by mohl rozhodující bitva nastat, je už také na obzoru. Za několik týdnů se totiž budou v rámci koalice definitivně vypořádávat připomínky k rozpočtu na příští rok, aby mohl být následně schválen v parlamentu. Pokud se liberálové postaví proti, bude to pro ně možná vůbec poslední příležitost, jak opustit potápějící se koaličně loď. Pak by začal německý vládní semafor oblek a žlutě na znamení toho, že mimo provoz.