Kapitálové trhy jsou jedním z pilířů klasických kapitalistických ekonomikách. Jejich původní smysl je jednoduchý podnikatel má nápad, chce podnikat, ale nemá peníze, tak jde prodat akcie své firmy na burze jinému, kdo peníze má a chce, aby se zhodnotily. Trhu se účastní i řada jiných hráčů, jako jsou prostředníci či fondy, který se snaží přiživit, ale také tím vytvářejí likviditou, tedy dělají nákup a prodej akcií jednodušší. Takový je pak ideální trh. Jenže ve skutečnosti nic ideální není. Na akciovém trhu se desítky let pohybuje i Čína, která sama sebe definuje jako komunistickou velmoc a poslední dva roky se jí toho moc nedaří, což platí i pro akcie. Takže když přes Bloomberg unikl plán vlády, že obchodování s akciemi svých podniků podpoří ekvivalentem šesti bilionů korun. Ceny čínských akcií v euforii vystřelily vzhůru. Jenže jenom nakrátko. Biliony jsem byl i ony. Tam investoři Číně nevěří. Čína udělala v posledních 2 3 letech několik zásadních chyb, které poškodily její ekonomiku uvnitř i v očích zahraničí. Nezvládnutá pandemie, politické zásahy v Hongkongu, státní perzekuce vlastníků velkých čínských firem včetně super úspěšné Alibaby, ztížení úpisů akcií čínských firem na zahraničních burzách, státem nezvládnutá realitní krize, slabý růst ekonomiky, eskalace napětí s Taiwanem apod. to vše vedlo k propadu cen čínských akcií, které jsou na pětiletém minimu. Jestli se Čína pokouší bojovat se Spojenými státy o světovou dominanci v technologiích, diplomacii a vlivu, tak na trhu kapitálu jí to nejde. Zatímco váha čínských akcií v celosvětových indexech výrazně klesla, těch americkým naopak vzrostla. Sedmero nejcennějších amerických akciích, jimž jsou Apple, Tesla, matka Googlu, Amazon, Microsoft, Zuckerberg dva m a Čepová NVIDIA, denně ovlivňují vývoj kapitálových trhů na celém světě. Pro Čínu prohra na celé čáře. Nejen to. Investiční fondy, které hledají vysoké výnosy, milují rozvojové země, protože ekonomika tam roste rychleji než ve vyspělých zemích, takže výdělky mohou být v krátké době vyšší. Dříve byla favoritem fondů Čína, nyní investují mimo ni, například do Indie, Koreje, Japonska či Tchaj-wanu. Jenže žádná sláva to není. Indický trh je proti čínskému nesrovnatelně menší a jeho akce jsou kvůli této poptávce už teď předražené. Korea, Japonsko a Tchaj-wan jsou zase příliš vyspělé, tedy málo rostoucí. Čínské akcie jsou nyní velice levné a technologická vyspělost asijské velmoci dává příslib budoucího růstu. Přesto je nedůvěra vůči Číně mezi investory příliš velká, než by zariskovali. Analytici soudí, že ač balíček na podporu čínských akcií a částka šesti bilionů korun vypadá giganticky, na obrat trendu to stačit nebude. Ten by přinesla větší vnitřní stabilita, otevřenost vůči zahraničí a skutečný ekonomický růst a jistota, že tamní trh nedostane cukr nebo bič podle toho, jak se ústředí zrovna zlíbí.