Letošní rok byl rokem, kdy do světa naplno vtrhla umělá inteligence. Ze sci-fi či high-tech pracovišť se přenesla do mobilu každého, kdo ji chce a možná ani nechce. Ještě to není úplně vidět, ale otevření učícího se jazykového modelu inteligence světu odstartovalo obří vlnu inovací, a to ve všech směrech, včetně vědy i zdravotnictví. Tváří umělé inteligence. Jsem o kmen. Osmatřicetiletý americký vizionář, který na sebe letos strhl pozornost světových médií hned několikrát. Nejvíce ovšem v listopadu. Tehdy ho jeho firma i tvůrce slavného chatu GPT za nejasných okolností na hodinu propustila a po pár dnech vzala zpátky od ven. Kromě toho, že zpopularizoval jazykový model umělé inteligence, má i jiné projekty. Třeba o Bitcoin, což je kryptoměna, kterou dostávají lidé jen za to, že si nechají ověřit svou identitu. Jsem od min. Předpokládá, že bude stále složitější na internetu rozlišit, kdo je člověk a kdo je robot, což už je bohužel teď, jak se mohli přesvědčit oběti čím dál rozšířenější finanční kriminality na síti odměn, investoval svých 180 milionů dolarů do sektoru loni. Že by ty tedy snahy o prodlužování lidského života, což je fenomén, který se spolu s umělou inteligencí exponenciálně rozvíjí. Američtí miliardáři a milionáři z technologického světa včetně Ilona maska či Jeffa Bezose. Mají hezké životy, nechce se jim opouštět tento svět, takže masivně investují do výzkumu, kterým nutný konec oddálí od Lenova firma retro Barrosa. Jen sis má ambici přidat lidskému životu 10 let pomocí přeprogramování buněk tak, aby se ze starých stávaly mladé. Ač to zní jako sci-fi, do sektoru loni limity je celkově na investováno 30 miliard dolarů a trh roste dvouciferným číslem za rok. Pomineme-li extrémy typu krevní transfúze od mladých, ten má klasicky dvě strany. Kritika, že na tyto výdobytky dosáhnou jen bohatí, je zcela na místě. Miliardy navíc do biotechnologického výzkumu ale znamenají, že z objevů profituje i zdravotnictví pro smrtelníky. Výsledkem je třeba masivní pokrok v oblasti kmenových buněk. Pokrok přinášený umělou inteligencí také nevítají všichni s ovacemi. Mnoho intelektuálů i politiků vidí rizika. Vývoj běží rychleji než legislativa i morálka a připravenost společnosti. Umělou inteligenci vyvíjely akademici na vědeckých pracovištích, v nadacích a v neziskovkách. Teď jí ale mají plně v rukou firmy, kterým jde přirozeně o zisk. A v tomto případě spoléhat na to, že trh něco vyřeší, by bylo naivní. Regulace už se chystá například EU, ale nakolik bude účinná a zda jí nepůjde jednoduše obejít třeba domicily v benevolentních zemích, se teprve ukáže. Spory už jsou tento týden americký deník The New York Times podal žalobu na open air i za údajné zneužití intelektuálního vlastnictví. Převratný pokrok, který aktuálně běží, ovšem nemůže překrýt bolestivé válečné konflikty. Snažit se vylepšovat a prodlužovat život už tak šťastných lidí ve šťastnějších končinách světa vypadá až cynicky. V porovnání s 1000 zbytečně zabitých lidí na Blízkém východě, Africe i Evropě. Dá se tedy zatím jen Bláhovi věřit, že současná překotná inovace má potenciál jednou vylepšit život skutečně všem.