Osobnost Plus

Nedostatek odborníků i velké stigma. Péče o duševní zdraví se musí stát politickým tématem, říká neurovědkyně Salomonová

Osobnost Plus

Stránka pořadu

Plus

Mnoho lidí se už v mladém věku setká s náročnými duševními stavy a pandemie covidu situaci ještě zhoršila. Nezisková organizace Nevypusť duši už několik let provozuje poradnu, jezdí do škol a dělá osvětu v oblasti duševního zdraví. Jak to, že u nás chybí psychologové a psychiatři? A proč učit péči o psychické zdraví na školách?
Lucie Vopálenská

17. února 2023, 10:34

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

A psychiatrii se velmi dlouho kašlalo. Teď máme ambice to nějak dohnat. Zdaleka ještě ale nejsme tam, kde bychom měli jako stát být. Ale já osobně jsem přesvědčená, že je to na dobré cestě, říká žena, která ví, o čem mluví z vícero stran. Sama zažila dvouměsíční hospitalizaci před maturitou a přijímacími zkouškami na univerzitu v britském Nottinghamu, kde posléze vystudovala neurovědy. U příležitosti 10. výročí plusu vám představujeme zajímavé mladé osobnosti. No a dnes je mým hostem předsedkyně správní rady a spoluzakladatelka neziskové organizace nevypustí duši a také členka Rady vlády pro duševní zdraví Marie Salomonová. Dobrý den. Vítejte ve studiu. Dobrý den a od mikrofonu zdraví Lucie Vopálenská.
10 let s ČRo.
Tak Marie, vy jste začínala kampaní na sociálních sítích. Dnes už vaše organizace nevypustí duši. Provozuje? Několik let velmi prospěšné musím říci, že krásně přehledné webové stránky zaměřené na duševní zdraví. Máte tam spoustu informací, článků, videí, kontakty, když je zle, když člověk hledá pomoc. Sami provozujete poradnu. Zajímá mě, jakou máte zpětnou vazbu, o co je největší zájem? Tak nelibost uši už je tady pár let a ten zájem se postupně mění. Musím říct, že na začátku bylo vlastně byl vlastně největší zájem o to vůbec začít tu konverzaci, o to, že jsme vůbec začali o duševním zdraví nahlas mluvit ve veřejném prostoru. Nejprve teda v prostoru a sociálních sítí a potom i na různých debatách a postupně. Náš největší cíl v tu dobu v roce 2015 bylo dostat se do škol, což se nám zhruba v roce 2017 18 podařilo. Potom vlastně jsme dva roky jezdili intenzivně po školách, ale někdy ještě do některých oblastí nebo do typů škol bylo náročné se dostat, protože to téma třeba nepovažovali za tak důležité. Pak přišel COVID a to vlastně hodně otočilo i s tím, o co byl největší zájem. Kdo začal mít zájem o duševní zdraví? Co se vlastně potom stalo už takovým celospolečenským tématem, protože každý si tak trošku sáhl na nějaké svoje limity a od té doby se ten zájem výrazně rozšířen.