Pro a proti

Nepodepsat moskevský protokol byla povinnost, nikoli statečnost, říká ke Kriegelovi John Bok

Pro a proti

Nepodepsat moskevský protokol byla povinnost, nikoli statečnost, říká ke Kriegelovi John Bok
František Kriegel v roce 1978

Plus

Byl jediný, kdo před 55 lety nepodepsal tzv. moskevský protokol, který stvrdil okupaci Československa. Jako zástupce velitele Lidových milicí se ale také podílel na komunistickém puči v roce 1948. Máme Františka Kriegela dnes vnímat jako bojovníka za demokratizaci poměrů v zemi, nebo jako strůjce zločinného komunistického režimu?
Karolína Koubová

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Odmítl jsem podepsat smlouvu o dočasném pobytu vojsk na našem území, protože byla podepsána nikoliv perem, ale hlavněmi děl a samopalů, prohlásil František Kriegel ve svém posledním projevu na sjezdu ÚV KSČ 30. května 1969, což znamenalo nejen jeho vyloučení z ústředního výboru, ale i ze strany. Jak skoro po 55 letech od srpnové okupace a podpisu moskevských protokolů, které jako jediný, který odmítl připojit, hodnotit jeho osobnost. Je symbolem občanské statečnosti a boje za demokracii, nebo je spolu strůjcem zločinného systému, když v roce 1948 organizoval lidové milice v Praze? A jak vlastně dnešní optikou posuzovat míru viny a míru zásluh?

  • Pro a proti Karolíny Koubové.

  • Ve studiu vítám bývalého disidenta a signatáře Charty 77 a spoluzakladatele spolku Šalamoun Johna Boka. Dobrý den. Dobrý den. A mým druhým hostem je historik Ústavu pro studium totalitních režimů Milan Bárta. Dobrý den. Dobrý den. Pánové, jen stručně na úvod otázka. Poprosím o krátkou odpověď. Jak hodnotit teď Františka Krídla? Jde o symbol občanské statečnosti a boje za demokracii a můžeme být na něj hrdí, nebo ne? Tak, pane Bárto.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu