Ranní Plus
Stažení Izraele a Hizballáhu pod dohledem USA? Nikdo neví, jak dlouho příměří vydrží, varuje expert
Ranní Plus
Plus
Na Blízkém východě se množí zprávy o tom, že už během několika hodin, maximálně dní, by měla být uzavřená dohoda o ukončení konfliktu mezi Izraelem a Libanonem, respektive Hizballáhem. Podle návrhu by mělo trvat 60 dní, než se izraelské jednotky stáhnou z libanonského území. „Není záruka, že se příměří zase jednou nezhroutí,“ komentuje dohodu pro Český rozhlas Plus Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.
Tomáš Pavlíček
Přepis epizody
-
Na Blízkém východě, jak jsme slyšeli, se množí zprávy o tom, že už během několika hodin, maximálně dní by měla být uzavřena dohoda o ukončení konfliktu mezi Izraelem a Libanonem, respektive s Hizballáhem. Ne se má sejít izraelský bezpečnostní kabinet, který by měl dohodu schválit. Jak potvrdil listu The Times o v Izraeli vysoce postavený izraelský činitel, podle návrhu by mělo trvat 60 dní, než se izraelské jednotky stáhnou z libanonského území. Ve spojení jsme s Břetislavem Turečkem, vedoucím Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den, Břetislave. Dobrý den. Izraelská média píší, že rozhodující v tom příznivém postoje Izrael byl tlak Washingtonu a podle je diod a Chronotechna vyhrožovali Spojené státy tím, že když jednání neuspějí, nemusel by Washington vetovat případnou výzvu k příměří ze strany Rady bezpečnosti OSN. Je to to nejpravděpodobnější vysvětlení.
-
No, nevím, jestli vyhrožoval, řekněme, pohrozil, ale ano, je to možné. Je to. Prostě to diplomatické jednání mělo celou řadu rovin. Ono tam toho bylo více a samozřejmě každý měl nějaké páky, každý měl nějaké zájmy, proč na to příměří řekněme přistoupit, respektive proč se k němu nějakým způsobem blížíme. Izrael měl také své zájmy. Ten si od toho třeba slibuje, že za tím zvýší tlak na Hamas v palestinském pásmu Gazy. A Libanon má samozřejmě také své zájmy, to znamená, aby se ukončila ta ohromná nejen bezpečnostní, ale i humanitární krize v zemi, protože tam máme statisíce lidí, které ty boje vyhnaly z domovů. A samozřejmě své zájmy potom mají i ti zahraniční vyjednávači, kteří nějakým způsobem se chtějí projektovat jako stabilizační síla a nejsou to tedy jenom Američané, ale je to i třeba Francie, Británie atd..
-
No to se právě dostáváme k takovému tomu zákulisí dohody, protože média psala, že Izrael původně nechtěl, aby mezi těmi státy, které budou dohlížet na příměří byl. Francie, kterou považuje za zaujatou proti Izraeli, zvlášť kvůli nedávným výrokům prezidenta Macrona. Tak jak se to celé podařilo ochladit natolik, že dnes by tu dohodu možná mohli skutečně předsedy Joe Biden a Emmanuel Macron.
