Názory a argumenty
Týden očima Petra Schwarze: Kdo seje vítr…. A mimozemšťané za slovenskými humny
Názory a argumenty
Plus
Nejdůležitější a nejsledovanější letošní událost na české politické scéně, volby do Poslanecké sněmovny, se mají konat v druhé polovině září. Přesný termín, na jaký je hodlá vypsat, ale prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál neuvedl.
Petr Schwarz
Přepis epizody
-
Nejdůležitější a nejsledovanější letošní událost na české politické scéně. Volby do PS se mají konat v druhé polovině září. Přesný termín, mi, jaký je hodlá vypsat, ale prezident Petr Pavel v rozhovoru pro ČRo neuvedl. Opět po svém novoročním projevu připojil apel na politiky, aby kampaň vedli slušně a věcně. Připomněl ale zároveň se v tomto ohledu je důležité, aby takovou kampaň chtěli po politicích voliči. Pokud se jim bude líbit neurvalost a urážky, politici jim je dají. Tak schválně, jak to bude tentokrát o agresivních, neurvalých kampaních, které cílí na eufemisticky řečeno emoce voličů a ve kterých fakt, a notabene jejich pravdivost, ztrácí na důležitosti, ví mnohé Pavlů předchůdce a někdejší premiér Miloš Zeman. Přinesli mu nejeden úspěch. Teď se ale Zeman musí podle rozhodnutí soudu už podruhé omluvit za pomluvu svému někdejšímu podřízenému z Úřadu vlády Šarapatkovi. A tentokrát k tomu ještě přidat odškodnění 50000 korun. Poprvé se totiž Zeman omlouval už na jaře za osočení, které hned tři soudy označily za nepravdivé. Poté však svůj výrok znovu zopakoval. Jestli se tentokrát bude odvolávat k dalšímu soudu, ještě není známo. Americký kongres formálně potvrdil, že prezidentské volby vyhrál republikán Donald Trump. Úřadu se ujme 20. ledna. Už nyní na sebe ale strhl maximální pozornost celou sérii výroků, nad nimiž světoví politici, média i veřejnost zůstávají zaskočeni s otázkou, zda to myslí vážně, zda je to vytváření vyjednávací pozicí nebo co to sakra má vlastně znamenat? Že by žertoval, jak by se u podobných výroků dalo čekat. Od někoho s darem černého humoru Trumpa nikdo nepředpokládá. Tento týden Trump připustil možnost použít vojenskou či ekonomickou sílu k získání kontroly nad Grónskem, součástí Dánského království, a tedy EU, či nad panamským průplavem. Kanadu by také rád připojil ke Spojeným státům. Tu ale ne vojensky, nýbrž ekonomickým tlakem. A nádavkem by prý rád přejmenoval Mexický záliv na americký, což je sice také bizarní, ale nejméně z toho všeho. Kanada, Dánsko, EU, Panama i Mexiko nijak na Trumpovi nápady nechtějí slyšet.
-
Hosté pořadu kremelského propagandisty Solovjov málem málem otvírali šampaňské a byli nadšeni, že s takovými imperiálními choutkami si Trump určitě bude rozumět s ruským vůdcem Putinem v jeho snaze nás víc zabírat nová území. Velká část obyčejných Rusů se ale nyní spíše vyrovnává s nemilou skutečností. Vodka jim po novém roce zdražila skoro o čtvrtinu, o ostatní druhy alkoholu jen o trochu méně. A to je v Rusku vždy šok. Takovému Gorbačovovi podobný krok nezapomněli dodnes. Slovenský premiér Fico znovu ostře napadl ukrajinského prezidenta Zelenského za to, že od začátku ledna neumožňuje tranzit ruského plynu přes Ukrajinu a odmítá tímto způsobem pomáhat Rusku financovat agresi proti své zemi. Ficovi hlavně vadí, že Slovensko přichází o peníze za tranzitní poplatky. S nedostatkem plynu, jak přiznal, jeho země problém nemá a má ho dost jinými cestami, a to i toho ruského Zelenského. Ukrajina ale na tento svůj krok dlouho dopředu upozorňovala a kromě Fica a jeho vlády s ním nikdo jiný problém nemá. Dokonce i maďarský premiér Orbán významně mlčí. Je charakteristické jako suverenitě neustále mluvící. Fico jakoby odmítá uznat, že i Ukrajina má právo dělat suverénní rozhodnutí, zvláště když svou suverenitu musí nyní proti ruské agresi hájit na válečných polích. Lidé z Ficovy vlády se ale radši zabývají možnostmi k jiné agrese. Státní tajemník slovenského ministerstva kultury Machala tento týden na sítích sdílel video vyjadřující obavy z agrese mimozemšťanů, která by prý mohla být dílem elit toužících ovládnout svět.
-
Nezbývá než přát měkké přistání. Starosta jihoitalské obce byl Castro zakázal obecní vyhláškou svým spoluobčanům onemocnět. Nebyl to ale projev arogance úřední moci, nýbrž ironický výraz zoufalství nad tím, že nejbližší možnost zdravotního ošetření má 1300 občanů, byla Castra nadpoloviční většině důchodového věku. Až ve 45 km vzdálené nemocnici a provinčních úřadů se starostovi nepodařilo dosud zjednat nápravu. Ať pod tlakem okolností zoufalé kroky dělat nemusíme, přeje posluchačům ČRo Plus sobě i celému světu Petr Schwarz.