Studio Leonardo
Nemusíme odpouštět hned. Trauma musíme zpracovat jak na rozumové, tak emoční úrovni, zmiňují expertky
Studio Leonardo
Plus
Odpustit? je název podcastové série zpěvačky a autorky Ridiny Ahmedové o těžkých životních výzvách a hledání klidu. Je ale vždycky možné a hlavně žádoucí odpouštět? A co se stane s myslí a tělem člověka, který to nedokáže nebo nechce? Poslechněte si Studio Leonardo s psychoterapeutkou Danielou Vodáčkovou a s lékařkou a výzkumnicí Julií Dobrovolnou z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Daniela Vrbová
Přepis epizody
-
Odpustit. To je název série podcastů zpěvačky a autorky rybiny Ahmedové o těžkých životních výzvách a hledání klidu. Pětici silných příběhů, které už teď můžete poslouchat v aplikaci mujRozhlas a také na plusu doprovázejí i rozhovory s odborníky o odpouštění a hledání cest ke smíření. To je i případ následujících minut, v nichž se však zaměříme hlavně na ten otazník v názvu série. Tedy je vždycky možné a hlavně žádoucí odpouštět a co se stane s myslí a tělem člověka, který to nedokáže nebo nechce? Zaujatý poslech vám od mikrofonu přeje Daniela Vrbová.
-
Ve studiu už vítám psychoterapeutku Danielu Vondráčkovou. Dobrý den. Dobrý den. A do Brna jsme ve spojení s lékařkou a výzkumnicí Julií dobrovolnou z fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. Dobrý den. Dobrý den. Paní Voráčková, začnu u vás. Jak často za vámi chodí lidé z vaší praxe, kteří chtějí nějak pracovat na odpuštění nebo chtějí, aby jim bylo odpuštěno?
-
Ta moje zkušenost odborná je vlastně dvojí. Já jsem jednak krizový intervent kafe a taky psychoterapeutka. A když přicházejí lidé v krizi, tak vlastně přicházejí v situaci nějakého často velkého nárazu se skutečností, kdy jim buď někdo něco udělal, nebo něco se stalo takového, co vlastně nejde najednou a naráz uchopit, vstřebat a zpracovat. To znamená, že smíření a odpuštění je téma, které je ještě hodně vzdálené. A pak v psychoterapeutické práci, která je víc do hloubky jdoucí pomalejší, je potom možné mluvit o tématu odpouštění, což je proces, který není nijak na rázovitý. Je to jakoby pomalé vrůstání do nějakého nového, možná uchopení těžké skutečnosti. Ale jistě, že odpuštění není automatické, že má taky svojí jinou podobu, a to je buď nepřijetí a vědomé neodpuštění, nebo něco, kdy nemohu odpustit, anebo má nějaké jiné podoby. Zkrátka u nich asi budeme mluvit.
