Téma Plus
Stalin, Brežněv, Putin. Jak se v Rusku předává moc a z čeho může vycházet Vladimir Vladimirovič?
Téma Plus
Plus
Počátkem července 2020 si Rusové v referendu schválili řadu ústavních změn. Tou nejdůležitější bylo anulování dosavadních prezidentství Vladimira Putina, což mu umožňuje do nejvyššího úřadu v zemi kandidovat znovu, a to v letech 2024 a 2030. V čele Ruska by tak mohl stát až do roku 2036, kdy mu bude 84 let. Jakou tradici má země ve střídání na nejvyšších mocenských místech? Téma Plus se zaměří na předávání moci v sovětském i postsovětském Rusku od 20. let minulého století.
Libor Dvořák
Přepis epizody
-
Počátkem července 2020 si Rusové v referendu schválili řadu ústavních změn. Tou nejdůležitější z nich bylo anulování dosavadních prezidentství Vladimira Putina, což mu umožňuje do nejvyššího úřadu v zemi kandidovat znovu, a to v letech 2024 a 2030. Hypoteticky by tedy mohl v čele Ruska stát až do roku 2036, kdy mu bude 84 let. V našich zeměpisných šířkách to zní možná trošku neuvěřitelně, ale v Rusku s jeho svéráznou politickou kulturou tradičně předpokládající zbožné vzhlížení k vrcholným politickým figurám, je to plně myslitelné. A tak jsme se rozhodli připomenout našim posluchačům střídání mocenských stráží v sovětském i postsovětském Rusku během posledních zhruba stále i s příslušným hudebním doprovodem ruskou panovnickou hymnou z let 1833 až 1917. Bože cara, ochranu. Příjemný poslech přeje Libor Dvořák.
-
Téma plus.
-
Jako první se doslova po pár letech vinou těžké nevyléčitelné choroby musel s nejvyšším úřadem zemi rozloučit sám zakladatel sovětského státu Vladimír Iljič Lenin. Mimo jiné tak učinil formou slavné závěti z přelomu let 1922 až 1923, v níž zcela jednoznačně vyslovil názor na to, že by se snad jeho nástupcem měl stát Josif Stalin.