Za obzorem
Až 90 procent afrického kulturního dědictví je v Evropě a Americe. Dekolonizace muzeí se týká i Česka
Za obzorem
Plus
Během koloniálního období byla do Evropy odvezena velká část afrického hmotného dědictví. Byly to evropské mocnosti, také muzea, sběratelé umění a různí cestovatelé. Tam se pak památky v následujících staletích různě směňovaly nebo přeprodávaly.
Zdeněk Novák
Přepis epizody
-
Beninské bronzy nebo až antické zlato. To jsou aktuálně nejznámější příklady afrického umění a kulturního dědictví, které spíš najdeme v Londýně, Paříži nebo Berlíně než v jejich zemích původu, tedy Nigérii a Ghaně. Evropané během vrcholného kolonialismu Afriku nejen ovládli politicky, do svých muzeí odvezli i statisíce až miliony cenných artefaktů. Často je přitom získali silou nebo je dokonce přímo uloupili. Africké státy a jejich instituce i akademici se v posledních dekádách snaží tyto artefakty dostat zpátky do zemí původu. Aktuálně se jim to i částečně daří. A právě o tom bude dnešní pořad za obzorem, u kterého vás vítá Zdeněk Novák.
-
Za obzorem.
-
Jediný důvod, proč egyptské pyramidy je stále stojí v Africe, je, že byly příliš velké a těžké na to, aby je Evropané ukořistili a vystavili ve svých muzeích. Tento, řekněme vtípek, často sdílený africkými účty na sociálních sítích, je sice míněn přece jen s nadsázkou, ale fakticky není zas tak daleko od pravdy. Z pohledu mnoha Afričanů, ale i lidí v Evropě totiž vypovídá o fenoménu, který se teď snaží zvrátit nejen američtí akademici, aktivisté a politici, ale v rámci vyrovnání s vlastní minulostí i představitelé evropských států, musejí a dalších kulturních i v titulcích.
