Za obzorem
Realita turecké „volební autokracie“? Kontrola nad médii, justicí i volebními komisemi
Za obzorem
Plus
Výsledky voleb se v Turecku nemanipuluje, vládě stačí manipulovat politickou soutěží před volbami – to jsou hlavní rysy systému, který politologové označují za volební autokracii. Mezi takové země patří také Turecko. Mimo jiné klíčový partner Evropy nejen v otázce Ukrajiny, ale i syrských uprchlíků nebo energetické bezpečnosti. Volby se tam sice konají pravidelně a jejich výsledky jsou víceméně věrohodné, hrací pole je ale silně vychýlené ve prospěch vládnoucího režimu.
Ondřej Himmer
Přepis epizody
-
Do Evropy přineslo kávu i tulipány a dnes vypěstuje skoro tři čtvrtiny celosvětové produkce lískových oříšků. A taky se tam narodil svatý Mikuláš. To jsou zajímavosti, kterými se může chlubit Turecko. A právě tam se dnes pořadů za obzorem vypravíme. Bude nás ale zajímat něco docela jiného.
-
Hlavně v poslední době se Turecko objevuje ve zprávách jako země, která hraje důležitou a pozitivní roli ve válce na Ukrajině. Dodává Kyjevu zbraně včetně známých dronů. Bayraktar pomohlo vyjednat dohodu o vývozu ukrajinského obilí a vůbec plní roli významného člena a druhé největší armády Severoatlantické aliance. To všechno podtrhuje důležitost Turecka pro bezpečnost Evropy. A o to důležitější je sledovat, co se děje uvnitř. V dnešní výpravě za horizonty každodenního zpravodajství se tak ponoříme do kalných vod turecké vnitřní politiky. Ve 100. roce od vzniku moderní republiky se země chystá na velký volební souboj. Turci budou v polovině roku vybírat nové poslance, ale především budoucího prezidenta. Jenže jak svobodné jsou v praxi volby u tohoto klíčového evropského spojence? Proč se o Turecku mluví jako o volební autokracii? A co tento termín vlastně znamená? Odpovědi nabídne dnešní díl pořadu za obzorem. U jeho poslechu vás vítá Ondřej Himmer.
-
Za obzorem.
