Zaostřeno
Češi v Británii. Jak se jim v ostrovní zemi žije tři roky po Brexitu?
Zaostřeno
Plus
Velká Británie v poslední době nevzkvétá. Shodují se na tom odborníci na ekonomiku a podle průzkumů také britská veřejnost. Přesto v ostrovní zemi i po Brexitu zůstává hodně lidí s českým pasem. Drtivá většina jich dorazila v posledních dvou nebo třech desetiletích za prací nebo partnerem. České velvyslanectví sice nemá přesnou statistiku, ale podle mluvčího Michala Žižlavského jistou celkem spolehlivou představu má na základě informací britských úřadů.
Vít Pohanka
Přepis epizody
-
Británie na tom není ekonomicky ani společensky vůbec dobře. Shodují se na tom experti a podle průzkumů také britská veřejnost. Přesto v ostrovní zemi i po Brexitu zůstává asi 120000 lidí s českým pasem. Emigranti z před roku 1989 a jejich potomci tvoří přitom jen malou menšinu. Drtivá většina jich dorazila v posledních dvou nebo třech desetiletích za prací nebo partnerem. Co je vlastně v té poslední době viditelně churavějící Británii drží a jak se jim žije. Dnešní zaostřenou přináší pohledy dvou českých Londýňané a jednoho diplomata. Od mikrofonu vás zdraví a při poslechu vítá Vít Pohanka. Zaostřeno.
-
Vystoupil jsem z metra na stanici Peake a Lily Sarkozy a vydávám se po stejnojmenné třídě k parku zvaném Green Park. Atmosféra Londýna a její intenzita mě nepřestávají okouzlovat. Všechen ten ruch a činorodost jsem koneckonců lákaly odedávna nejen krátkodobé návštěvníky, jako jsem teď já, ale lidi z celého světa, kteří tady chtěli začít nový lepší život nebo to aspoň zkusit. Po Brexitu sice není Británie už vůbec tak otevřená a snadno přístupná jako v dobách, kdy byla členskou zemí EU. Ale to neznamená, že by odsud imigranti z mnoha zemí jako mávnutím kouzelného proutku najednou zmizeli. Dá se vůbec říct, kolik českých občanů a občanek v Británii dlouhodobě pobývá a žije? Na to jsem se zeptal mluvčího českého velvyslanectví v Londýně Michala Žižlavského.
-
Velvyslanectví nedisponuje nějakými oficiálními statistikami a samozřejmě nějaký přehled máme a vycházíme především ze dvou údajů. Ten první je údaj britského statistického úřadu, podle kterého v roce 20 21 a žilo na území Velké Británie zhruba 33000 starousedlíků, což jsou Češi, kteří přišli do Velké Británie především ve velkých imigračních vlnách spojených s lety 48 a 68 a jejich děti, kteří mají dneska český pas. Ten druhý údaj je tzv. už se to menším, což je vlastně schéma spojené s registrací evropských občanů spojených s Brexitem. A na základě toho bylo velké Británii k dnešnímu dni asi 87000 Čechů, kteří sem a potom přicházely, řekněme od 90. let do dneška, takže se tím dostáváme k nějakému číslu asi 120000 Čechů. A co se týče nějaké prostorové distribuce, tak mluvíme asi o 110000 Češích žijících v Anglii 5000, ve Skotsku 4000 a ve Welsu a 1000 v Severním Irsku. Michal a Žižlavského ještě uslyšíte. Abych to shrnul. Asi čtvrtinu Čechů v Británii tedy tvoří ti, kteří emigrovali před rokem 1989 a jejich potomci. Plné tři čtvrtiny sem přišli od 90. let. Ne protože bych utíkali před totalitou, ale protože si tady našli práci nebo životního partnera. Je jich skoro 90000. A to už by bylo jedno velké české město. A mezi jeho pomyslnými obyvateli je také žena, kterou jsem potkal už před léty při studiu na Univerzitě Palackého a se kterou mám teď sraz. Dorazil sem po pykat. Jeli k budově britské filmové a televizní akademie, která uděluje ceny BAFTA, po Oscarech, asi nejprestižnějších filmové trofeje na světě. A do kavárny této věhlasné instituce je ta žena pozvala.