Zaostřeno

Většina bio a gastroopadu končí na skládkách. Přitom se dá využívat jako cenná surovina, a tím zároveň chránit klima

Zaostřeno

Většina bio a gastroopadu končí na skládkách. Přitom se dá využívat jako cenná surovina, a tím zároveň chránit klima
Bioodpad

Plus

Téměř polovinu světového odpadu tvoří rostlinné a živočišné zbytky. Velké množství tohoto bio a gastroodpadu přitom končí na skládkách, kde při jejich rozkladu vzniká metan, což zhoršuje změnu klimatu. Přitom tento typ odpadu můžeme naopak využívat jako cennou surovinu, a zároveň tím klima chránit. Proč se to zatím moc neděje a jaké přesně máme možnosti a plány? Téma pro Jana Kalibu a jeho Zaostřeno.
Jan Kaliba

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Na světě vzniknou podle údajů Světové banky dvě miliardy tun odpadu ročně a skoro polovinu tvoří odpad rostlinného nebo živočišného původu. Velké množství bioodpadu či zbytků potravin přitom končí ve směsných popelnicích a potom ve spalovnách nebo na skládkách. Tam při rozkladu organických zbytků uniká metan, velmi silný skleníkový plyn, což zhoršuje změnu klimatu. Přitom tento typ odpadu můžeme naopak využívat jako cennou surovinu a zároveň tím chránit klima. Proč se to zatím moc neděje a jaké přesně máme možnosti a plány? To je téma dnešního pořadu Zaostřeno. Dobrý poslech vám přeje Jan Kaliba. Zaostřeno.

  • Možná poctivě třídí plasty, sklo či papír, ale pro ochranu klimatu je tím nejdůležitějším třídění bioodpadu, a to včetně živočišné složky. Recyklací těchto zbytků totiž zabráníme unikání metanu do atmosféry. Kompostováním umíme s bio odpadu včetně kuchyňských zbytků vyrobit přírodní hnojivo nebo se dá tento typ odpadu využít jako surovina pro výrobu alternativního paliva, které umí pohánět třeba autobusy nebo váš sporák, kterému nahrazuje fosilní zemní plyn. Rozebereme situaci s odborníky i politiky a vypravili jsme se také na místa v Česku i zahraničí, kde se tato recyklace bioodpadu daří. Nejprve vás zavedeme na východní pobřeží Spojených států amerických.

  • Dej určitě rád EU. Vejdu se. Goggiaová stojí na dvorku svého řadového domku na předměstí Washingtonu a ukazuje mi zelený plastový kyblík, kam vyhazuje všechen odpad z kuchyně. Takto vytříděné rostlinné i živočišné zbytky postaví jednou týdně před dům, kde je každé pondělí ráno sbírá dodávka a veze do kompostárny. Za tuto službu platí v přepočtu přes 600 korun měsíčně, ale může se spojit a o náklady se podělit se sousedy.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu