Zprávy pro Královéhradecký kraj

Víte, co všechno se na Velký pátek smí a naopak nesmí dělat? Jak naši předkové prožívali tento den?

Zprávy pro Královéhradecký kraj

Víte, co všechno se na Velký pátek smí a naopak nesmí dělat? Jak naši předkové prožívali tento den?
Bohuslav Reynek: Velké ukřižování, 1948, suchá jehla (s monotypem), 215 x 274 mm

Hradec Králové

Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet - to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Ve skutečnosti jde o vrchol křesťanského liturgického roku, den, který je součástí svatého týdne. 
Jana Házová

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Posloucháte sváteční vysílání ČRo Hradec Králové a na Velký pátek je naším hostem Jana Nešněrová, ředitelka Městského muzea a galerie Julie Winterové Mezerové v Úpici na Trutnovsku. Do den. Dobrý den. My vás tady moc vítáme, protože Velký pátek patří mezi nejvýznamnější takové křesťanské dny, tak my si o tom dnes popovídáme. Tak je označovaný ale jako nejtišší den v roce, což vychází pravděpodobně z křesťanských tradic. A i u nich si dnes budeme povídat. Velký pátek je u nás ještě navíc taky od roku 2016 státním svátkem. V křesťanství je to den ukřižování Ježíše. Jak ho prožívají věřící?

  • To je hodně komplexní otázka. A prožívání Velkého pátku samozřejmě souvisí především s pozicí Velikonoc jako základních, nejdůležitějších a nejzásadnějších svátků církevního roku a je docela rozdíl mezi způsobem slavení nebo prožívání Velkého pátku v jednotlivých křesťanských denominací. Jinak je to pro věřící katolické, jinak je to pro církve protestantské. Ještě jinak je to v pravoslaví. Podívejme se ale na to, jak prožívali Velký pátek naši předkové v době, která utvářela to, co historici nebo etnografové velmi rádi označují termínem staročeské Velikonoce. A to je období pozdně barokní a tedy období, kdy majorita věřících spadala právě do denominace katolické.

  • Takové tiché rozjímání, dodržování půstu, potom od tří odpoledne. Většinou nějaké speciální obřady. Přesně tak. Toto je právě to je, ano. Přesně tak. To je opravdu obřadní katolická tradice. A v tomto smyslu Velký pátek jim vrcholem půstu. Je to vlastně první den velikonočního, třídenní třídu. A ať už samotnou úlohou v příběhu umučení, ukřižování a zmrtvýchvstání, protože ten příběh nekončí tou smrtí, to je poločas. V podstatě hraje v opravdu pro věřící roli naprosto zásadní. V té třetí hodině se vztahuje řekněme ten nejhlubší smutek, ta nejtěžší hodina a nejhlubší pokání. Protože takto vlastně v tom evangelijním příběhu podle Lukáše je řečeno o třetí hodině vypustil Kristus na kříži duši. K Velkému pátku ale toho patří mnohem víc. Spousta zákazů, spousta pravidel, které nějakým způsobem měli toho věřícího člověka v maximální možné míře umravnit a v maximální možné míry přiblížit nějakému řekněme tomu baroknímu požadavku spoluprožívání kompas jeho Kristovi, vrcholné obětí a zas pro ty katolické věřící. Tady velká úloha těch ostatních postav příběhu pašijovém, těch postav, které vidíme z obranné pod křížem.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu