Tvůrčím domovem Eduarda Cupáka byl rozhlas, v němž patřil k nejvýznamnějším protagonistům zlaté éry velkých rozhlasových děl. Svým nezaměnitelným podmanivým hlasem si získával posluchačky a posluchače například jako Pierre Bezuchov ve Vojně a míru, plný ideálů a zaujatý hledáním pravdy a smyslu života, nebo spisovatel Ellery Queen v detektivním příběhu Město malérů. Během třiceti let ztvárnil přes osmdesát rozhlasových rolí. Kromě toho interpretoval verše i prózu v literárních pořadech a načetl nespočet pohádek.

Herec Eduard Cupák (1932–1996) usedl k rozhlasovému mikrofonu poměrně pozdě, až v šedesátých letech, nikdy ho však již neopustil. Poté, co podepsal dokument Dva tisíce slov, komunistický režim ho potrestal tím, že nesměl účinkovat v televizi a před filmovou kamerou se mohl objevit jen jednou do roka. Útočištěm se mu stal právě rozhlas. Do jeho historie se nesmazatelně zapsal nejen svým kultivovaným projevem a sametovým hlasem, ale také svým perfekcionismem. Perfektní práci vyžadoval i po druhých, jimž nastavoval vysokou laťku. Režisér Karel Weinlich vzpomíná, že Cupák se učil nazpaměť i role pro rozhlasové hry, přestože mohl pracovat s textem v ruce.

K jeho nejvýznamnějším rozhlasovým rolím patří Faust v Goethově Urfaustovi, dramatu o nezkrotné lidské touze po poznání, zpupnosti, pokoře, lásce i smrti. Režisér Josef Melč vytvořil na základě rozhlasové úpravy Jaroslavy Strejčkové legendární hru opřenou o mimořádné herecké výkony nejen Eduarda Cupáka, ale i Rudolfa Hrušínského v roli Mefista, Kláry Jernekové jako Markétky a Dany Medřické jako Marty.

Legendární Jiří Horčička, který herce režíroval v desítkách rozhlasových her, o něm řekl: „Cupák je dříč. Pracuje náruživě a absolutně soustředěně, perfektně odvádí svůj part a ani v nejmenším neprosazuje fakt, že je sám velkým sólistou.“ Právě pod jeho režijním vedením Eduard Cupák ztvárnil bývalého vojenského pilota George Spencera v rozhlasové adaptaci Haileyho Letu do nebezpečí. Pouhým hlasem dal svému Spencerovi všechno, co postava potřebovala. Nervozitu, obavy, odpovědnost, ale i naději. Hra byla skutečným rozhlasovým hitem, který dodnes posloucháte téměř bez dechu, napsal divadelní historik Jindřich Černý.

Hlasovat pro Eduarda Cupáka můžete zde.