Názory a argumenty

Alexandr Mitrofanov: Kdo po Putinovi? Rozhodně ne dnešní emigranti

Názory a argumenty

Alexandr Mitrofanov: Kdo po Putinovi? Rozhodně ne dnešní emigranti
Ruský prezident Vladimir Putin v Petrohradě

Plus

Vladimir Putin před několika dny propagoval vakcínu proti chřipce. Řekl: „Doktoři v Ústřední klinické nemocnici, kde mi dělají různá pravidelná vyšetření, také doporučují očkování právě naším domácím preparátem.“ Takže se začalo spekulovat, jestli Putin není nemocný. Prohlášení vydal mluvčí Dmitrij Peskov: „Prezident Ruska Vladimir Putin nemá problémy se zdravím, hlava státu navštívila lékaře v rámci preventivní zdravotní péče.“
Alexandr Mitrofanov

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Vladimir Putin před několika dny propagoval vakcínu proti chřipce. A řekli doktoři v Ústřední klinické nemocnice, kde mi dělají různá pravidelná vyšetření, také doporučují očkování právě naším domácím preparátem. Začalo se spekulovat, zdali není Putin nemocný. Prohlášení vydal mluvčí Dmitrij Peskov. Prezident Ruska Vladimir Putin nemá problémy se zdravím. Hlava státu navštívila lékaře v rámci preventivní zdravotní péče. Spekulace o Putinově zdraví jsou populární obzvláště v kruzích ruské emigrace. Nikdo kromě Putinova nejužšího kruhu ale nic doopravdy neví. Zatím to rozjímáním je bezesporu naděje, že po Putinově odchodu z Kremlu se situace v Rusku může zásadně změnit. Tyto naděje jsou nejrozšířenější mezi příslušníky ruské politické emigrace, kteří museli svou zemi opustit. Ve většině případu proto, že jim hrozilo věznění. A u těch nejaktivnějších také osud Borise Němcova, Alexeje Navalného. Populární je názor, že Putin uhranul ruský národ, který v jádru je náchylný k svobodě a možná i k demokracii a že po Putinově odchodu jako mávnutím kouzelného proutku zmizí prokletí a bude možné vést Rusko po cestě postupného sbližování se západními demokraciemi. Stačí jen zapojit naplno propagandu v opačném směru, kdy se bude lid přesvědčovat o výhodách svobody ponechán ničím nerušenému vývoji, se lid postupně vzpamatuje a vygeneruje ze sebe schopné manažery a politiky, kteří řízení selským rozumem zvolí Evropské hodnoty. Vedoucí pozice by ovšem v takovém Rusku zákonitě obsadili současní opozičníci v exilu. Svou oddanost svobodě dokázali i tím, že mnozí z nich šli raději do putinovského žaláře, než aby odjeli ze země. A není, jak říkají, jejich vina, že bez jejich souhlasu je západ vyměnil za ruské špiony. Na tomto plánu ale ulpívají Kaňky. Žádná jednotná opozice v emigraci neexistuje. Jsou to různé a různě velké skupiny, přičemž Navalného pohrobci z fondu proti korupci v nedávné době rozpoutali pěkně po bolševické frontální útok nikoli na Putina, ale na svého konkurenta v boji o zájem západu Michaila Chodorkovského. Vedle této hlavní bitvy běží další šarvátky mezi více a méně radikálními skupinami. A to všechno je jeden velký debatní kroužek bez dopadu na samotné Rusko. I kdyby Putin zmizel, není zřejmý jediný důvod, proč by se k moci dostali současný emigranti. Ve svobodných volbách nezvítězil, onen lid je nezná. Navíc kdo by v Rusku pořádal svobodné volby? Moc by si nejspíše uchvátily lidé z Putinova blízkého okruhu. Všechny silové prvky státu by měli ve svých rukou. Západ by vykřesal jedinou jiskřičku naděje pouze z hypotetické situace, v níž by začali v první řadě napravovat stav samotného Ruska, které pod Putinem velmi pomalu, ale neodvratně spěje ke katastrofě. Dočasně by odložili raketové a bombové útoky na sousední a další země, ale jenom dočasně.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu