Diplomacie je velmi jemné umění a vojenské údery míněný jako součást diplomatické komunikace musí mít také tuto kvalitu. Týká se to i izraelského úderu na íránské území z pátečního brzkého rána. Od okamžiku, kdy Izraelci počátkem měsíce zabili vysoce postavené představitele íránských revolučních gard Damašku. Mluvilo se o podobě a načasování íránské odpovědi. Ta přišla minulý víkend a od té doby se zase spekulovalo o izraelské odvetě. Vědělo se, že Izraelci nebudou chtít věc nechat být. Íránská operace byla sice ve výsledku neškodná, ale masivní. Navíc šlo o první útok vedený z íránského teritoria na izraelské území. Současně se vědělo, že existuje silný americký tlak na Izrael, aby už neodpovídal a situaci neeskaloval. Ani Izrael nemá zájem vést válku na dvou frontách. Mluvilo se o tom, že Izraelci slíbili Bidenovi zdržet se odvety, pokud on bude souhlasit s izraelským útokem na raftech, kde se pravděpodobně skrývá vedení Hamasu v Gaze. Páteční brzké ráno přineslo nové zprávy, totiž ty o výbuších v Isfahánu ve středním Íránu. Trochu paradoxně v místech, kde dříve žila velká židovská komunita, to nucená v 17. století ke konverzi na islám. A její potomci možná v místech žijí. Dosud není jisté, zda je to jediná a konečná izraelská odpověď. Možná nikoli, ale je možné, že další odvety budou vedeny jinými nepřímými prostředky, třeba kyberneticky. Každém případě jde o reakci, která se snaží splnit obojí být odvetou, ale současně nenutit Írán k velké odpovědi. Masivnost tohoto útoku je nesrovnatelně menší než 300 letících objektů na Izrael z minulého týdne. Terčem nebyl žádný civilní objekty, pravděpodobně ani jaderné zařízení, jehož zničení by bylo pro Írán příliš symbolicky závažné. Na druhou stranu se zdá, že tato odpověď má takovou povahu. Nedaleko Isfahánu jsou jaderná zařízení. Jde tedy o vzkaz, že příštím cílem mohou být tato místa. A také podle některých zpráv nešlo o útok drony z izraelského území, nýbrž zevnitř samotného Íránu. Jakoby tedy Izraelci íránskému vedení říkali nemáte ani tušení, co všechno můžeme. Ani netušíte, co se děje přímo pod vaším nosem. Pokud se něčeho současná vládnoucí elita v Íránu bojí, pak zesměšnění v očích vlastní veřejnosti. Režim je sice nadále silný, ale vzdálenost mezi ním a velkou částí společnosti se zvětšuje, a dokonce lze zaznamenat signály, že část Íránců Izraeli fandí. Pokud nebude útočit na věci, které by se dotkly jejich sebeúcty nebo bezprostředních potřeb. Nevíme, zda už Izrael se svou odpovědí skončil a zda bude Írán pociťovat potřebu odpovědět na páteční operaci, pro Izrael nadále bude nebezpečnější to, co dělají íránští spojenci u izraelských hranic, jako je Hizballáh. Přinejmenším do okamžiku, než Teherán získá jadernou zbraň.