Boje v Gaze jsou rozsáhlé a tragické. Okolních zemí a možná celého světa by se ovšem válka dotkla, teprve pokud by vypukl konflikt mezi Hizballáhem a Izraelem. On už vlastně začal, jen se o tom nemluví. Přes hranici mezi Izraelem a Libanonem už celé týdny létají dělostřelecké granáty, tankové střely i jiná munice, což si vyžádalo už desítky lidských životů. Jde o to, že tento konflikt se odehrává v tlumené podobě, protože Hizballáh ani Izrael se nerozhodli zahájit střet s nasazením všech kapacit. Libanonské hnutí Hizballáh muže do zbraně povolat kolem 60000 bojovníků, z velké části dobře vyzbrojených a kvalitně vycvičených. Hizballáh se v minulém desetiletí účastnil války v Sýrii a nasbíral obrovské zkušenosti s městským boje. A především má podle odhadů kolem 150000 střel a raket, mnohé s doletem stovky km. Pro Izrael by raketový útok znamenal obrovský problém, protože jeho čtyřstupňová protivzdušná obrana je sice výkony, ale i kdyby zachytila 90 % střel, zbylých 10 % by znamenalo ohrožení letiště, velkých měst, elektráren nebo rozvodů. Ovšem tyto střely zatím zůstávají v úkrytech. Současně to neznamená, že je na hranicích klid. Přeshraniční střelba oběma směry nyní v podstatě každodenní záležitostí. Izraelci se také obávají pokusu ozbrojených skupin o průnik na své území. Část izraelských rezervistů je dislokována právě na severu. Hizballáh zatím snaží vystihnout jemnou rovnováhu mezi úplným klidem zbraní, který by vedl k obvinění této organizace, že se neúčastní protiizraelského boje a plným nasazením, jež by zase nevyhnutelně u Izraelců vyvolalo potřebu raketové zásoby Hizballáhu co nejrychleji zničit. Hizballáh tedy kalkuluje svá rizika a přínosy. Hizballáh má v Libanonu takovou moc, že mu žádná síla nezabrání vstoupit do války. Jenže také to znamená, že by do konfliktu s Izraelem zatáhl celou zemi. Pro Libanon vrávorající na okraj ekonomického zhroucení, by to znamenalo katastrofu. A to by se mohlo obrátit proti Hizballáhu, který už tak ztratil pověst ochránce země a místo toho získal pověst síly, která chrání zkorumpované politiky. Hizballáh je navíc mnohem těsněji spjat s Íránem a jeho zájmy než palestinský Hamas. Íránci Hizballáh vytvořili, financují ho a vyzbrojují, a tedy budou to oni, kdo rozhodne o nasazení gigantického Arsenalu proti Izraeli. Zatím tak neučinili a je možné, že ani neučiní. I v Teheránu vědí, že vyvolat tuto válku by znamenalo nést alespoň část rizika a nákladů. Proti by například byla Čína, která má na íránskou vládu rostoucí vliv. Obrovský protiklad vyvíjejí Američané, kteří nechtějí být zataženi do regionální války, ale především Íránci zvažují, zda se jim vyplatí nechat není Hizballáh bojovat a přijít tím o část arzenálu. Zbraně mají totiž vždy dvojí použití. Buď se použijí, anebo nepoužijí a mohou sloužit jako hrozba. Pro Írán je možná výhodnější nechat si Hizballáh jako sílu, která pro něj ovládá Libanon a současně slouží jako odstrašující síla pro případ, že by kdokoli ze západu chtěl napadnout íránská jaderná zařízení. Izraelci však hrozbu Hizballáhu berou velmi vážně. Už 125000 Izraelců muselo dočasně opustit své domovy na severu země, protože by byli terčem nejhustší palby. Jenže válka Íránu proti Izraeli vlastně už běží. Jejím nástrojem je nejen Hamas a ještě více Hizballáh, ale i jemenští Húsíové, kteří už vícekrát vypálili rakety směrem k Izraeli. Směrem k izraelským hranicím se také už vypravili pro íránské jednotky působící v Sýrii. Nasazeni by mohly být i příslušníci iráckých šíitských oddílů, jak tomu bylo i v syrské občanské válce. Izrael, Hizballáh ani Írán se zatím nerozhodli střet zintenzivnit. Kdo je ale hodně zbraní, zmatek a velké napětí. Tam se mu že ozbrojený konflikt rozhořet i samovolně jako požár na savaně.