Strana SMER bývalého slovenského premiéra Roberta Fica má nakročeno k volebnímu vítězství v podzimních předčasných volbách. Už potřetí se totiž tato opoziční strana umístila na čele průzkumu stranických preferencí. Podle toho posledního by získala ve volbách 17,6 desetin % hlasů. O možném Ficově návratu na politické výsluní se na Slovensku mluví už dlouho. Hlavně proto, že Ficovým největším pomocníkem je paradoxně Igor Matovič, vítěz posledních voleb a šéf vládního hnutí obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. Vláda, kterou Matovič před třemi lety vytvořil hlavně během covidové pandemie, voliče zcela znechutila svými rozporuplnými a neuváženými rozhodnutími, které způsobily chaos. Zklamaní voliči proto začali znovu naslouchat slibům Roberta Fica, který je láká na základní věc, a sice, že nastolí klid a stabilitu. Rád připomíná, že žádná z jeho bývalých vlád se nerozpadla. Nabízí jinými slovy přesně to, co Slovensko během posledních let tolik chybělo. Voliči jakoby za tu dobu úplně zapomněli, v jakém stavu byla země během poslední Ficovy vlády v roce 2018, kdy byl zavražděn novinář Ján Kuciak a jeho přítelkyně a hlavně co pak během následného vyšetřování zločinu vyšlo najevo o propojení lidí z Ficovy strany a organizovaného zločinu. Fico si zakládá na tom, že má odvahu pronášet názory proti mainstreamu. Díky tomu se postupem času proměnil z relativně pokrokového levicového politika v Tvrdého populistů a extremistů. Ve snaze vymezit se vůči prozápadní slovenské vládní koalici začal Fico razit opatrnou, později úplně otevřenou pro ruskou politiku. Hlásí se k ní přímo i v předvolební kampani. Myšlenkově se nyní snaží navázat na ruskou bolševickou revoluci z roku 1917, kdy uvedl, že cituji ruské ženy bojovali za lepší podmínky, za kratší pracovní dobu a vyšší mzdy. Hovořili dvě hesla že chtějí mír a že chtějí chléb. Je mi líto, že i v roce 2023 budeme muset použít tato hesla pro Slovensko. Konec citátu. Vzhledem k četným zločinům bolševického systému se může zdát nepochopitelné, že se Fico tímto způsobem hlásí právě k matce všech komunistických revolucí. Ve svém zápalu zašel Fico tak daleko, že podal žalobu na slovenskou vládu kvůli tomu, že poslala přebytečné sovětské stíhačky mi k na Ukrajinu. Argumentoval tím, že vláda, která přišla v prosinci 2022 o důvěru poslanců parlamentu, nesmí tak zásadní krok učinit sama bez souhlasu poslanců. Vládu také obviňuje, že svou bezvýhradnou podporou Ukrajině zatahuje Slovensko do války. Jde tak proti postoji drtivé většiny členských států NATO a stává se tak rizikem pro budoucí prozápadní orientaci země. To, že Fico dnes vede průzkumy, nemusí na druhou stranu znamenat automaticky také to, že bude schopný sestavit vládu. Strana hlas Petra Pellegriniho, která je jakousi slušnější verzi směru a která se v průzkumech objevuje na druhém místě. Už několikrát ústy svého šéfa řekla, že do koalice s Ficem nepůjde, naopak, že chce udržet Slovensko orientované prozápadně. Proto Ficovi do případné koalice zůstane pravděpodobně jen extremisté a nacionalisté. Další otázkou ale je, co všechno Fico na Pellegriniho ví a jestli Pellegrini případný tlak, který na něj bude vyvíjet u stojí za svým velkým cílem opět vyhrát volby a sestavit vládu, jde Fico velmi důsledně. Vzbuzuje dojem, jako by se nezastavil před ničím. Volby jsou pro něho nejenom příležitostí k osobní satisfakci. V případě, že znovu získá vládní funkci, se tím také zajistí imunitu a tím ochranu před zákonem. O Slovensko a skutečné potřeby jeho občanů mu jde bohužel až na druhém místě. Pokud vůbec.