Odchod Miloše Zemana a jeho družiny z Pražského hradu a nástup Petra Pavla není jen běžné střídání stráží. Jsme svědky jistého předělu v historii českého prezidentství. Slib složil muž, který byl většinu svého života profesionální voják. Se světem politiky měl do činění jen okrajové. O nejvyšší úřad v zemi se ucházel coby občanský kandidát. Osobnostní předpoklady nového prezidenta se jeví nanejvýš příznivě, zvláště když se povzneseme nad jeho mladistvou kapitolu, kdy byl zřejmě ideologicky ještě pod vlivem otce, dědy a vojenského internátu, napsala v tiskové zprávě Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů, nemocí a systémových rizik psycholožka Martina Klicperová. Petr Pavel je po fyzické i duševní stránce připraven být prvním politikem země. Otázka zní, zda po pěti letech o něm budeme hovořit též jako o státníkovi, neboli přinese na Pražský hrad agendy, které mu zajistí víc než jen pár pozitivních věcí učebnicích dějepisu. A hlavně je to vůbec žádoucí. Prvním Pavlovým úkolem bude vrátit prezidentskému úřadu důstojnost, respekt a slušnost, vyvětrat a zabouchnout za veškerými projevy arogance, papalášství a zneužívání funkcí. Sám mnohokrát zopakoval, že svou misi vnímá jako službu a v podcastu kecy a politika dokonce prozradil, že podle něj by funkční období hlavy státu mělo být jen jedno, což by vnímal jako jistou pojistku proti nemoci z moci. Pavel není Havel, takže od něj nelze očekávat každodenní hlubokomyslné úvahy, věčné pochybovač své či kladení znepokojivých otázek. Problémy bude řešit jako výzvy na bojišti. Vyhodnotí situaci, vyslechne si názory spolupracovníků a rozhodne. Zdá se, že přes mnohé odborné handicapy nebude podléhat tlaku okolí, a to ani tomu expertnímu. Nadále bude používat vlastní mobil a sdílený diář, přičemž při plánování schůzek vždy bude mít poslední slovo zdánlivá prkotina, která je ale zásadní. Majitelé kalendářů se častokrát stávají okupanty politikovi osobnosti. Na druhé straně právě Pavlovo okolí je snad nejnadějnějším příslibem. Jana Vohralíková, Tomáš Pernický, Jaroslav Zajíček, Tomáš Lebeda nebo externí poradce Jan Kysela. Svými dosavadními kariérami ručí za špičkový profesionální servis, transparentnost a férové vztahy s novináři i veřejností. Pokud akademici opouštějí svoji bezpečnou univerzitní bublinu a jdou si smočit do politických vod, může to znamenat, že věří v jejich možné odkalení. Nový vítr v Kanceláři prezidenta republiky snad nejlépe charakterizují slova její šéfové Jany Vohralíkové. Jsou opakem pomstychtivosti, která byla vlastní Miloši Zemanovi a jeho lidem. Její otec byl za minulého režimu odsouzen na 20 let do vězení za údajnou špionážní činnost. Propuštěn byl po 11 pořadu Spotlight, uvedla. Mí rodiče přesto všechno, čím prošli, nikdy neztratili víru v to, že svět může být lepší. Tak věřme, že s Petrem Pavlem bude lepší i ČR.